Na internetu se oba proslavili, když se potápěli pod ledem na jezeře Milada na Ústecku. Jen v plavkách a bez dýchacího přístroje plavali pod ledem z jedné díry do druhé, které byly vzdálené asi 20 metrů. „Byl tam průzračný led a my jsme tam blbli asi hodinu a půl," uvedl v rozhovoru pro Deník David Vencl.

Kdy jste s freedivingem začal a jak jste poznal Petra Kapouna, se kterým jste ohromil sociální sítě fotografiemi a videem ze zimní Milady?

První kurz jsem zažil před čtyřmi lety. Už v té době jsem se potápěl, ale bez potřebných znalostí a zpětně musím říci, že ne zcela bezpečně. V té době na severu vznikla skupina freediverů od Chomutova po Děčín. Středobodem je jezero Barbora a tam jsme se potkali s kolegou.

Jak se vám plavalo v jezeře Milada a čím je specifické pro tento sport?

Milada je zajímavá díky chráněné přírodě, momentálně je asi nejživější lokalita v České republice. Pokud se pro to chcete nadchnout, běžte šnorchlovat na Miladu, předčí i mnohé mořské lokality.

Co je na freedivingu nejlepší?

Mnoho lidí si myslí, že je to sport pro nadlidi, či supermany, že jen málo lidí pro to má předpoklady. Ale pravda je taková, že devět z deseti vydrží po dvou hodinách tréninku i tři minuty bez dechu. Ze tři čtvrtě minuty. Většina lidí se potápí pro neopakovatelné zážitky v přírodě, do jeskyní, za vraky, pod led. Je to jako naše Magická hlubina, ten film s Jeanem Reno.

Co by měl mít na paměti někdo, kdo chce takový sport dělat?

Bezpečnost je na prvním místě. Proto se vždy potápíme minimálně ve dvou, máme domluvenou komunikaci, dobře se známe a jsme domluveni, jak ponor bude vypadat. Máme další bezpečnostní opatření, díky kterým můžeme i do větších hloubek než padesát metrů. Třeba na Barboře u Oldřichova, kde je pětapadesát metrů hloubka. Každopádně informaci, jak se potápět bezpečně, se z internetu nedozvíte. Jen u odborníků. Taky dbáme na jídelníček, fyzickou kondici a naše zdraví.