Kdy se ve světě objevila první falešná zpráva týkající se koronaviru a čeho se týkala?
První, která byla publikována na webu, uveřejnili v Rusku. A to konkrétně 20. ledna na TV Zvezda, jež patří ruskému ministerstvu obrany. Její autoři obviňovali Spojené státy z toho, že vytvořily covid-19 jako biologickou zbraň.

A u nás? Počítám, že to muselo být nejdříve v polovině února, protože do té doby u nás koronavirus až na výjimky nebral nikdo moc vážně.
Oproti té první „světové“ zprávě měly české zdroje zhruba čtrnáctidenní zpoždění. Dezinformační scéna pak vytvářela jakýsi pelmel, když přebírala například informaci z amerického zdroje, který podobně jako ten ruský 26. ledna tvrdil, že jde o biologickou zbraň, ale s tím rozdílem, že čínského původu. Šlo o Washington Times, což je poměrně málo čtený server v názorovém spektru patřící krajní pravici. Občas ho někdo zaměňuje s Washington Post, tedy s titulem s celosvětovým dopadem. Ale jedná se o dvě různá periodika.

Jaké jsou hlavní typy dezinformačních zpráv o koronaviru ve světě a jak se liší od těch českých?
Přestože ty hlavní jsou si jak u nás tak ve světě do značné míry podobné, existují „státní“ specifika. Například v Indii kolovala dezinformace, jež chtěla zvětšit tamní konflikt mezi hinduisty a muslimy. Říkala, že ten, kdo jí maso, rozšiřuje koronavirus. Jinak jsou hlavní dezinformace opravdu všude stejné. České zdroje přejímají dezinformační narativy, způsoby a témata vyprávění, z celého světa. Jak jsem již zmínil, tak například to, že jde o americkou či čínskou biologickou zbraň. Jsou dokonce autoři, kteří neváhají v jednom článku napsat oboje. Pak často tvrdí, že jsou za covidem a děním okolo něj elity, které se chtějí zbavit seniorů, aby jim nemusely vyplácet penzi. Nebo že se na šíření viru podílejí 5G sítě a podobné nesmysly.

Dost často se u nás objevuje fáma, že za koronavirem stojí Bill Gates, který v tomto směru tematicky vystřídal amerického finančníka George Sorose. Například prý chce očipovat lidi, aby je mohl ovládat.
Gates je pro dezinformátory dobrý cíl, protože ho každý zná a protože se angažuje v řešení infekčních chorob v zemích třetího světa. Dezinformace jsou tím efektivnější, čím více operují s pravdivými prvky. Takže jeho angažmá v boji proti chorobám a samozřejmě i proti koronaviru, byť na dobré straně, o němž se často píše i v seriozních médiích, dodávají dezinformacím pro některé lidi na důvěryhodnosti.

Kdo vlastně za falešnými zprávami, takzvanými fake news, o koronaviru stojí? Je to jeden konkrétní zdroj?
Ne, není to koordinovaná akce. Je to roztříštěné. Ale ideologicky pomohli vytvořit úrodnou půdu pro dezinformace Rusové, kteří jimi zaplevelují demokratickou půdu internetu po dlouhé roky.

Opravdu jsou to čistě Rusové? Protože znám na sociálních sítích dost osob, pro něž je Rus sprosté slovo, ale dezinformace o koronaviru šíří poměrně zdatně.
Neřekl jsem, že je nešíří nikdo ostatní. Jenom jsem řekl, že se šíří lépe v prostoru, který Rusko pomohlo vytvořit. V prostoru, kde se nevěří autoritám. Hlavní útok neprobíhá v souvislosti s covidem. Ten hlavní útok je tu už řadu let. Je při něm narušována důvěra v demokratické instituce. Tím pádem ruští dezinformátoři napadají informace, jež vládní činitelé v demokratických zemích říkají, a snaží se zrelativizovat pravdu. A jestliže podle tohoto přístupu něco jako pravda neexistuje, tak vlády lžou ve všem a nelze věřit tradičním zdrojům. To je pak živná půda pro dezinformace, které si připravili. Mnohým lidem se pak nelze divit, že po letech podobné masáže nevěří ničemu a snáze „skočí“ na konspirace kolem koronaviru.

Které české servery u nás šíří dezinformace o koronaviru nejvíce?
Je jich třicet, s tím, že poslední desítka je ve srovnání s první desítkou málo aktivní. Tedy těch, které mají největší vliv. V posledních měsících jsou to například cz24.news, Pravdivě.eu, Ac24.cz, Pravý prostor, Týdeník Občanské právo a další. Tato třicítka vytváří zhruba tři čtvrtiny dezinformačního obsahu. Ale covid je u nich spíše doplňkem. Hlavní dezinformace, a to dlouhodobě, se týkají Evropské unie.

Deník proti fake newsZdroj: DENÍKZ jakých zdrojů vlastně při sledování falešných zpráv vycházíte?
Primárně to nejsou sociální sítě, ale zdroje publikující na internetu zprávy. Soustředíme se přitom na analýzu a monitoring zpravodajských webů téměř po celém světě. Vzhledem k tomu, že prakticky celá naše klientela je ze zahraničí, sledujeme nejenom nejenom české zdroje, ale i anglickojazyčné či servery ve španělštině, ruštině, čínštině a řadě dalších velkých jazyků. V případě České republiky je to zhruba pět tisíc webů.

Sice sociální sítě nemonitorujete, ale jakou hrají roli v šíření falešných zpráv?
Klíčovou, protože z toho žijí. Zdaleka největším šiřitelem je u nás Facebook a měl by být pohnán k zodpovědnosti. Jeho algoritmy dodávají lidem ten typ obsahu, který si častěji prohlížejí, což jsou velmi často nepravdivé a společnost polarizující informace. Jejich náhled na svět se pak dále pokřivuje. Když tomu propadnou, nabízí jim Facebook častěji za nové „přátele“ lidi z dezinformační scény. Dezinformační zprávy jsou navíc často postavené obsahově i graficky tak, aby vyvolávaly strach. A algoritmy Facebooku podobné pocity ještě zvětšují.

Hraje nějakou roli v dezinformacích o koronaviru frustrace? Zaregistroval jsem v poslední době, že je šířili třeba někteří zpěváci nebo členové dalších profesních skupin, kteří kvůli opatřením přišli o živobytí.
Nepochybně. Považoval bych to za logické. Jsme jenom lidé.

A promítá se tam nějak i role jednotlivých osobností? Jsou nějací klíčoví lídři, kteří je častěji pouštějí na veřejnost?
Obecně je největším exponentem dezinformací, toho proruského vidění světa, pan prezident. Když bychom se vrátili ke covidu, velmi smutnou roli sehráli někteří reprezentanti lékařské obce, kteří bez hluboké znalosti komentovali nebo doporučovali určitá řešení, jež se nám už nyní ve světle dnešních událostí jeví jako zcela chybná. A myslím si, že toho teď asi často litují.

Jinými slovy sociální sítě umožnily, aby témata, která by lékaři před nějakými patnácti roky diskutovali na kongresech, pronikla mezi širší veřejnost?
Ano. Ale pokud byste mi dovolil vzít si do pusy například pana profesora Jana Pirka, jehož si jinak velice vážím, asi by na nějakém epidemiologickém kongresu nikdy nevystupoval. Vyjadřoval by se ke kardiochirurgii.

Nedávno jste navázali spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, jež se týká právě odhalování nepravdivých informací, fake news o koronaviru. Jak by měla probíhat?
Ministerstvo si s příchodem nového ministra uvědomilo, že problém s dezinformacemi tu je a že torpédují snahu dostat situaci pod kontrolu. Nástroje, které používá pro monitoring médií, nemají schopnost rozpoznat fake news, a proto se obrátilo na nás. Naším úkolem je zprostředkovat mu data o tom, kde vznikla nějaká dezinformace, aby na ni mohli včas reagovat nebo ji vzít v potaz ve své komunikační strategii.

Je způsob, jak mohou úřady nebo i dobrovolníci proti dezinformacím vystupovat?
Jsem optimista v tom smyslu, že demokratická politická scéna na příkladě fake news o covidu pochopí, že tu dezinformace skutečně jsou a mohou ve společnosti nadělat velkou neplechu. A co můžeme dělat jako občané? Já jsem například součástí občanské iniciativy, která se jmenuje Nelež. Víme, že dezinformační weby jsou závislé na příjmu z reklamy, tak oslovujeme velké inzerenty a upozorňujeme je, že jejich inzeráty jsou právě na těch webech a může jim to způsobit mezi zákazníky velké problémy. Příjmy dezinformačních webů se pak tenčí.

František Vrabel (*1959)
Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, po revoluci krátce působil na brněnském magistrátu. Od roku 1994 podniká v mezinárodním obchodě, mimo jiné má zkušenost ze Silicon Valley. Je zakladatelem a ředitelem české firmy Semantic Visions, která analyzuje světový zpravodajský obsah. Mezi jeho zájmy patří lyžování a umění.