„Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (…) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ uvedl.

„Chci zdůraznit, že jsem k tomuto rozhodnutí dospěl sám, nikdo mě k němu nenutil. (…) Nevybíravý mediální tlak ze strany některých médií – většina médií se chovala naprosto fér – byl již pro mě a mou rodinu nadále neúnosný,“ pokračoval a poděkoval představitelům české justice, odborné veřejnosti, kolegům a přátelům, kteří ho podpořili. „Jsou to právě oni, kteří mají největší osobní zkušenost s mou prací i mým charakterem. Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal,“ sdělil.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr
Fremr uvítal odklad svého jmenování ústavním soudcem. Zvažuje, že se místa vzdá

Fremra sice do funkce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Soudce řekl, že prezidentovi oznámil své rozhodnutí v pondělí. „Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,“ popsal. 

Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům - soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Minulý týden uvedl, že zvažuje, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá.

Chtěl ale stejně jako prezident počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží.

Pavel rozhodnutí ocenil

„Rozhodnutí doktora Roberta Fremra vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu respektuji. Oba Ústavní soud považujeme za hlavní pojistku ochrany lidských práv a ústavnosti naší země,“ reagoval na Fremrovo odsoupení prezident Pavel. Potvrzuje to podle něj i skutečnost, že občané ÚS považují za nejdůvěryhodnější ústavní instituci.

„Oceňuji proto, že se Robert Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu,“ poznamenal prezident. Fremr ho o svém rozhodnutí předem informoval, hlava státu jeho postup přijala. „Nic to však nemění na tom, že ho považuji za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v naší zemi,“ dodal Pavel.

Rezignaci nabídl i prezidentův konzultační panel

Kvůli doporučení Fremrovy nominace nabídl rezignaci také konzultační panel prezidenta Petra Pavla, který se zabýval výběrem vhodných kandidátů na funkci ústavního soudce. Prezident rezignaci zatím nepřijal, řekla Českému rozhlasu Plus členka panelu a soudkyně Ivana Janů. Podle ní členové panelu při doporučení místopředsedy pražského vrchního soudu Fremra nevěděli o kauze Olšanské hřbitovy, za kterou je kritizovaný.

„Ani prezident s ní (s kauzou) nebyl seznámen. Takže to bylo něco, co bylo neočekávané. A vlastně je nutno říct, že to rozhodnutí o tom jmenování je vlastně klíčové, poněvadž na tom závisí spravedlnost v této zemi, ale také důvěra veřejnosti v právní stát,“ řekla rozhlasu Janů.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr
Kauza Olšanské hřbitovy? Zásah StB jsme tehdy neodhalili, hájil se Fremr

Fremr k informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, uvedl, že by to bylo nespravedlivé. Podle něho členové panelu neznali všechny informace a nemohli je tušit.

Pavel v souvislosti s informacemi o případu odložil Fremrovo jmenování do Ústavního soudu do doby, než prověří informace historiků o jeho rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

Kauza Olšanské hřbitovy
V kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 Fremr rozhodoval o trestných činech tří mladíků. Obžaloba je tehdy vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že případ zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Server Echo24 dnes také napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.