Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty. V České televizi (ČT) řekl, že pro něj aktuálně nejsou prioritní ambice stát se ústavním soudcem, ale spíš se chce vypořádat s obviněními ve veřejném prostoru. „Otázka, zda se stanu ústavním soudcem, v tuto chvíli pro mě ustupuje do pozadí,“ sdělil. 

Soudce připustil, že zvažuje alternativu rezignovat na možné členství v Ústavním soudu (ÚS) již nyní. „Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ konstatoval. Vítá proto, že prezident jmenování odložil a vyžádal si další informace. Pavel oznámil, že o jmenování Fremra rozhodne poté, co se s nimi seznámí.

Prezident Petr Pavel
Kauza Fremr: Pavel ho zatím ústavním soudcem nejmenuje. Prověří si jeho činy

Zmínil i možnost, že by se mohl místa u soudu vzdát i v případě, že se ho prezident rozhodne jmenovat. „I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt k ÚS,“ zmínil. Veřejně se nezpochybňuje moje odbornost, ale pouze integrita, doplnil soudce. „Považuji to za naprosto legitimní, integrita kandidáta na ústavního soudce je velice důležitá,“ uvedl.

Média v posledních dnech rozebírala Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Další informace zveřejnil v neděli senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Na sociální síti X napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 lidí za emigraci, z nichž mnozí přišli o majetek a jejich rodiny byly postiženy perzekucí. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uvedl, že Fremr za emigraci odsoudil 172 lidí ve 124 samostatných případech.

Fremr odsoudil za emigraci 172 lidí, zjistil ústav z archivů

Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. 

„Soudce Robert Fremr, jehož působením v komunistické justici se nyní zabývá Ústav pro studium totalitních režimů, odsoudil mezi lety 1983-85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob… Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný,“ sdělil úřad.

Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.

Kateřina Perknerová
Kauza Fremr? Zase ta minulost

Ústav dnes upřesnil počty odsouzených. Dříve uvedl, že podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy soudce Fremr za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva, na kterou čeká i prezident Petr Pavel, by měla vzniknout do konce srpna.