Skupina ČEZ, která patří mezi neuspokojené zaměstnavatele, nedávno uskutečnila průzkum mezi 126 učiteli s aprobací fyzika, chemie, matematika a informatika. Za posledních deset let zájem žáků o tyto předměty o něco klesl, mírně vzrostl jen o výpočetní techniku.
„Tento výsledek potvrzuje, že studenti tyto technologie běžně používají, méně už se ale zajímají o to, jak vlastně fungují," říkají autoři ankety. Ti se soustředili hlavně na to, co o příčinách neutěšeného stavu soudí sami učitelé. Z jejich odpovědí vyplynulo, že za to do značné míry může zastaralý styl výuky, který neodpovídá potřebám současných studentů. Žáky totiž nejvíce zajímají experimenty, exkurze, edukační hry a praktické ukázky, na které však podle 
22 procent dotazovaných pedagogů není čas, nebo chybějí odpovídající pomůcky (24 procent). Zároveň uvedli, že klasické učebnice je nezajímají skoro vůbec, zato je přitahují on-line aktivity a zábavné dokumenty.

„Témata z jednotlivých předmětů se neprolínají a třeba z fyziky se stal strašák. Přesto ale vhodnou motivací studentů, například návštěvami pracovišť Akademie věd, besedami s odborníky či reálnými pokusy, lze zájem 
o tyto obory zvýšit," říká Milena Pacáková z Prvního českého gymnázia v Karlových Varech.

Matika ve skupinách

O nutnosti nových forem výuky hovořila minulý týden při své návštěvě Plzeňského kraje i ministryně školství Kateřina Valachová. Na zdejší pedagogické fakultě se jí dostalo podpory v názoru, že se musí změnit příprava budoucích učitelů polytechnických oborů. Jisté je, že otálet se nesmí 
s novátorským přístupem 
k výuce matematiky. Vláda totiž schválila novelu školského zákona, podle níž by se od roku 2021 vedle češtiny 
a cizího jazyka povinně maturovalo i z královny věd. Ačkoliv se má zákon vztahovat jen na obory, kde bude dostatečná dotace hodin matematiky, nemusí stačit ani to. Právě z tohoto předmětu, který si maturanti zatím vybírají dobrovolně, nejčastěji propadají. Členové České středoškolské unie přišli s návrhem, jak by se tento trend dal obrátit: „Ministerstvo školství by mělo výrazně podpořit výuku matematiky ve skupinách, jako je tomu například u cizích jazyků. Látka se lépe vysvětluje, přizpůsobuje se tempo, je více prostoru na dotazy 
a předmět se pak stává oblíbenějším. Kromě školení pro učitele je klíčové matematiku na středních školách více individualizovat," říká předseda unie Štěpán Kment. Ve svých podnětech jdou středoškoláci ještě dál, když ministerstvo žádají, aby předkládané rozdělování hodin matematiky zohlednilo v chystané změně financování regionálního školství. Do něj zatím plynou peníze tzv. na žáka, takže snahou každé základní 
a střední školy je mít co nejplnější třídy. Ministryně Valachová již avizovala, že chystá radikální obrat, kdy by se školy měly financovat „na učitele", přičemž se zohlední 
i další faktory jako začleňování handicapovaných žáků nebo výchova těch výjimečně nadaných.

Jako v Německu?

Důraz na technické vzdělávání má i další rozměr. Mladým lidem během studia totiž často chybí kontakt s praxí, takže vycházejí ze škol s výbavou, která je jim do značné míry 
k ničemu. Jistě i to bude jedním z hlavních témat říjnové tripartity. Lze jen věřit, že během tohoto plenárního jednání zástupců ministerstva, zaměstnavatelů a odborů nezazní laciné odkazy na vysoce funkční systém duálního vzdělávání v Německu. V něm totiž průmyslové podniky hrají naprosto klíčovou roli, jak popsal v Britských listech Friedrich Hubert Esser, předseda Spolkového institutu pro odborné vzdělávání a přípravu: „Na financování odborného vzdělávání v Německu se podílí několik aktérů. Převážnou část nákladů nesou podniky, které poskytují přípravu na povolání. Jde o náhrady směřované učňům a také prostředky na vzdělávání v podniku. Spolkové země financují ostatní část výuky. Případně je možné přes úřady práce využít spolkové dotace."

Tento model se ovšem utvářel mnoho desítek let a nelze ho jednoduše implantovat na české podmínky. Plzeňský hejtman Václav Šlajs třeba upozornil na to, že kraj byl připraven do projektu 3+3+3 (rozvojový program na vybavení škol) poslat tři miliony korun, firmy o něj ale nejevily zájem a přispěly jen 60 tisíci korunami. Zaměstnavatelům i žákům chce Kateřina Valachová vyjít vstříc přeregistrací středních škol v pětiletém intervalu. Pokračovat by měly jen ty, jejichž absolventi se snadno uplatňují na trhu práce.

Zájem studentů o přírodovědné a technické předměty.