Je tak jednoduchá, až je vlastně složitá. Geniální hlavolam, nejprodávanější hračka historie. Přesně třicet let už si děti i dospělí zamotávají ruce s kostkou kostek, takzvanou Rubikovou kostkou.

Prodalo se už na 350 milionů barevných krychliček. Když propadnete závislosti, procvičíte si na jedné straně bystrost a logiku. Na druhé straně ale takzvaní kostkoholici trpívají „Rubikovým zápěstím“ a „kostkovým palcem“.

„U Rubikovy kostky si žádným tahem nejste jisti, zda jste to napravili, nebo jestli jste to pohoršili,“ říká matematik Jaroslav Flejberk. V tom je její kouzlo.

Kdyby se všechny prodané kostky naskládaly za sebe, sahaly by od severního pólu k tomu jižnímu.

Kostková mánie neskončila jen u plastové kostky, kterou tvoří 26 malých barevných kostiček. Vznikl třeba kulatý hlavolam na podobném principu a v éře nových technologií i dotyková TouchCube.

Cíl je pořád stejný - otáčíte jednotlivými patry kostky tak dlouho, dokud na každé ze šesti stěn nejsou kostičky jen jedné barvy. Dojít k úspěšnému konci může zabrat pár vteřin, hodinu, týden, rok, mnohým - jako třeba autorovi tohoto článku - se to kvůli netrpělivosti nepodařilo zatím nikdy. Vždyť počet kombinací pro kostku 3×3×3 je 43 252 003 274 489 856 000.

Rekord: 7,08 vteřiny

Že se dodnes na nápadu, který přišel ze socialistického Maďarska, dá vydělávat (i parazitovat na něm), svědčí i výrobky typu Rubikova kostka pro blondýny, která má všechny strany stejně barevné. Takže ať točíte, jak točíte, je pořád stejná.

Ale zpátky ke geniálnímu nápadu maďarského architekta, učitele a vynálezce Ernö Rubika.

„Jsem šťastný, že je můj hlavolam známý, ale ne pro slávu. Spíše jsem hrdý na to, že jsem vytvořil něco s pozitivním významem, co přináší lidem radost,“ svěřil se nejednou Rubik.

Jeho hlavolam nemůže chybět pravidelně třeba na festivalu v Pardubicích. I před pár dny tam padaly ve skládání „rubikovky“ rekordy.

Nejrychleji ji složil v čase pouhých 7,08 vteřiny nizozemský mladík Erik Akkersdijk, a to v roce 2008. Bylo to právě v Pardubicích. „Když jsem viděl v prvním kole Erikův čas, udělalo se mi špatně,“ svěřil se francouzský rubikář Kanneti Sae Han, který měl letos lepší průměr časů a nakonec zvítězil. I když bez rekordu.

Největší pozornost vzbudil rekord, o který se postaral Ivan Kocza. Maďar dominoval v řešitelské soutěži Fewest move. Princip disciplíny spočívá v tom, že všichni řešitelé dostanou podle počítače stejně rozloženou kostku a snaží se najít co nejmenší počet tahů, kterými se dá složit. Na hledání mají hráči hodinu. Na složení rozmíchané kostky je potřeba minimálně 21 tahů, tedy aspoň podle vědců a počítačů. Kocza se tomuto číslu ve svém řešení velmi přiblížil. Jeho nový světový rekord má hodnotu 22 tahů.

„Mohli jsme si vybrat ze tří kostek tu, jejíž rozdělení se nám líbilo nejvíc. Skoro všichni jsme sáhli po stejné, protože měla rozestavení několika dílků docela jednoduché. Já měl štěstí v tom, že jsem si všiml ještě jedné specialitky a ta mi pomohla. Ostatní na to nepřišli,“ dává k dobru Kocza.

Rubikova kostka slaví 30 let.

Hračka, která odráží život

Čím to je, že kostka pořád tak táhne a nepřestává se prodávat? „Je to nevinně a dětsky vypadající objekt. Přesto, pokud chcete kostku vyřešit, musíte vytvořit řád z chaosu. Takže je jednoduchá i složitá. Nemá žádné globální bariéry. Jazyk, vzdělání, inteligence, kultura, region… Odráží život. Od počátku našich životů se přece pokoušíme zjednodušit složitosti světa a přírodu tak, abychom jim rozuměli. Kostka je tedy základní formou. Je to čistá geometrie ve třech rozměrech,“ přemítá vynálezce Rubik.

Nejpomalejším řešitelem je údajně Brit Graham Parker (45), který ji složil po 26 letech.

Důkaz, že se s tak jednoduchou věcí dají dělat všelijaké kousky, svědčí i skutečnost, že se za 30 let menu ve skládání Rubikovy kostky podstatně rozšířilo. Pár příkladů: rychlostní skládání kostek 2x2, 3x3, 4x4, 5x5, 6x6 a 7x7, skládání poslepu, nohama, jednou rukou apod. Rubikova kostka inspirovala módu, architekturu, hudbu, filmy, hry, politické proslovy, existuje i umělecký směr rubikubismus. Stovkami kostek se otáčí tak dlouho, aby měly na stranách určitou barevnou kombinaci, kostky se pak skládají vedle sebe a vznikají tak obrazy.

Matematik a sběratel hlavolamů Jaroslav Flejberk řekl Deníku:
Fenomén tohoto hlavolamu zatím ještě nikdo nepřekonal


Jaroslav Flejberk, matematik a sběratel hlavolamů, kdysi jeden z prvních členů Mensy v Československu, má ve své sbírce přes sedm tisíc kusů. Za největší fenomén, který dosud nebyl překonaný, však považuje Rubikovu kostku.

Vzpomenete si ještě na rok, kdy se kostka objevila?
No jistě. To byla velká událost. Zjevila se v roce 1980 a pamatuji si, že mistr Rubik k ní udělal geniální marketing. Rázem se z ní přes noc stala hračka, kterou chtěly všechny děti. Já sám jsem si ji přivezl o něco dřív z Maďarska, něco takového mi nemohlo utéct.

V čem byla podle vás její magie?
Za prvé byla krásná sama o sobě. A rafinovaná. Byla opravdu geniální v tom, jak důmyslně kombinovala kouzlo barevné hračky s fenoménem hlavolamu. Bystřila mysl, byla výzvou pro vaše prsty a logické myšlení, hravá svými barvami. A na rozdíl od jiných hlavolamů měla cíl – nabízela cestu někam. Hodně zajímavou. Od chaosu k harmonii. Zažil jsem lidi, kteří ji nedokázali nechat ležet nesloženou. Ten barevný chaos jim vadil, vybízela je k tomu, aby ji uchopili a nepustili, dokud nebude kompletní. To jsem nikdy s žádným jiným hlavolamem nepoznal.

Jak ji vnímají lidé dnes, po letech? Je ještě přitažlivá?
Podle mě ano. Stále je o ni zájem. Jak ze strany starších pamětníků, kteří na ni shlížejí s nostalgií, tak mladých lidí – těm ji často kupují třeba rodiče. To víte, že to už není taková mánie jako kdysi. Ale svůj efekt má dodnes. Vezměte si jen potřebu si s něčím hrát nebo relaxovat. Když půjdete v padesáti na pískoviště, budete za magora a nechají vás odvézt. S kostkou v ruce máte co dělat a přitom nevypadáte blbě…

Kolik se takových kostek prodalo? Víte to?
Jen za poslední rok to bylo celosvětově dvacet milionů kusů. U nás to dělá tak tři tisíce. To je nadstandard. Ve světě se běžně prodají maximálně tři miliony jiných hlavolamů. Rubikových kostek se od roku, kdy se objevily, až dosud prodalo zhruba 350 milionů. Úctyhodné číslo, ne?

Které jiné hlavolamy vás dnes přitahují?
I různé variace kostky jsou zajímavé. Třeba Rubikova koule, nebo alternativa 3x3x1, případně 3x3x2. V Japonsku se objevují různé nápadité novinky.

Víte něco o autorovi Rubikovi? Ještě vymýšlí hlavolamy?
Ne. Takhle geniální věci člověk vymyslí mezi patnácti a pětadvaceti lety. Pak už jen opakuje nebo dolaďuje vymyšlené. Pan Rubik, pokud vím, kupuje zajímavé nápady mladých a zajímá se o to, co kde nového vzniká.

Zaujal vás během let ještě jiný vynález tak silně jako kostka?
Ne. Viděl jsem a mám ve sbírce různé kousky. Ale Rubikova kostka je jen jedna a její fenomén ještě nikdo nepřekonal…

JANA PODSKALSKÁ