Nadace spolufinancuje genobanky, které skladují například vzorky rýže, manioku, kukuřice, banánů, brambor nebo čiroku. Do roku 2018 by nadace chtěla získat od dárců 850 milionů dolarů (přes 20 miliard korun). Zatím jí 16 miliony dolarů přispěla například Austrálie, 23 milionů dolarů dalo Německo, přes čtyři miliony například Irsko. Aby se stát stal členem v tzv. radě dárců, která se schází minimálně jednou za rok v Římě, musí přispět alespoň zhruba 600.000 korunami. Rada posuzuje činnost organizace.

"Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby ČR jednorázově nebo ve splátkách po dobu až pěti let (kdykoliv do roku 2021) zaplatila dárcovskou částku nadaci ve výši 40.000 USD (přibližně milion korun)," stojí v materiálu.

Program konzervace

ČR ročně poskytuje do národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin přibližně 35 milionů korun. Za účast ve dvou mezinárodních organizacích platí 660.000 korun ročně.

Česká republika se podporou genových zdrojů zabývá již déle, například loni poprvé poslala do světové genové banky na Špicberkách 800 vzorků různých druhů semen zemědělských plodin. Šlo například o obiloviny či pícniny. Genetické zdroje rostlin čítají v Česku na 52.000 položek, z toho je 1173 užitkových a jejich planých příbuzných druhů. Na Špicberkách je po šesti letech provozu uloženo 800.000 vzorků semen, celková kapacita činí 4,5 milionu vzorků. Semena jsou skladována v pískovcové skále v bývalém dole. Jeho stálá teplota je minus osm stupňů Celsia, genová banka je dochlazována na minus 18 stupňů. Genové zdroje vědci uchovávají pro možné další použití při šlechtění druhů, pro výzkum či pro vzdělávání.