Minulý týden měla vláda na stole trojici dokumentů – Státní energetickou koncepci, Politiku ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Vzbudily řadu obav z omezení a zdražování, nejvíce se pak lidé obávali zavedení emisních povolenek i pro domácnosti. Ty by měly zdražit vytápění uhlím a zemním plynem a také zvednout cenu fosilních paliv. Ministři nakonec projednávání těchto dokumentů odložili.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) to vysvětlil mimo jiné tím, že se vláda soustředila na projednávání tendru dostavby jaderných bloků v Dukovanech.

Politolog Jan Kubáček považuje klimatickou legislativu jednoznačně za jedno z nejtěžších vládních témat, které v současné době řeší. „Přirovnal bych ho k migračního paktu, kde to vyřešila tak, že to zamlčela,“ myslí si politolog Jan Kubáček. Dodal, že vláda má oprávněné obavy. „Lze očekávat, že se přijetí cílů, které jsou v dokumentech obsaženy, dotkne peněženek lidí všech věkových a příjmových skupin,“ podotkl.

Přinese Green Deal vyšší náklady?

Vláda se proto podle Kubáčka snaží rozhodnutí o těchto strategických dokumentech odsunout až na příští kabinet, který vzejde ze sněmovních voleb příští rok. „Je to dvojnásobný lapsus z jednoho prostého důvodu. Jednak to má na nás dopad jako na průmyslovou zemi a navíc to už jde i za domácnostmi, kterým se zvýší ceny za energie. Zároveň je to pro vládní strany symbolicky bolestivé a trapné z toho titulu, že to bylo v Evropské unii finálně odhlasováno během českého předsednictví za naší aktivní účasti,“ doplnil politolog.

Ministr Síkela ovšem namítl, že dokumenty nezavádějí žádné zákazy a příkazy, které by lidem zdražovaly život. „Jedná se o analytické materiály, které ze své podstaty nemohou žádné nové příkazy nebo zdražení přinést. Kdokoliv, kdo tvrdí, že tyto dokumenty mohou něco zdražit, tak lže,“ prohlásil.

Některé návrhy přesto příliš nevoní průmyslníkům. „Ty dokumenty jsou velice syrové a nikdo pořádně nespočítal dopady,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jan Rafaj. Předpokládá, že vláda se bude na evropské úrovni snažit dosáhnout některých dílčích změn, nicméně podle něho debata o nich v Česku zatím pokulhává.

info Zdroj: Deník

Nový speciál Deníku, který se týká takzvané Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Důležité články postupně nejdete ZDE

Svaz průmyslu se proto snaží přimět jednotlivé segmenty českého hospodářství k tomu, aby v tomto ohledu formulovaly svoje požadavky. „Úředník v Bruselu minimálně v tuto chvíli dává najevo, že chce slyšet racionální argumenty. To je fér a mně se to líbí. A musím říct, že tenhle přístup je daleko lepší, než co jsem viděl v posledních několika letech, kdy ten úředník byl arogantní a vůbec se s námi nechtěl bavit,“ popsal Rafaj.

Čeští průmyslníci chtějí se svými představami o změnách do Bruselu vyrazit letos v říjnu.

Jaký má názor na Green Deal Andrej Babiš? Podívejte se, co řekl v debatě Deníku:

Andrej Babiš se vyjádřil ke Green Dealu. | Video: Deník

Kritika z obou stran

Vláda to ovšem schytává i od ekologických organizací, i když z opačného pólu. Shodují se v tom, že se ministři na poslední chvíli zalekli spojování strategických dokumentů se zdražováním a odložení se jim nelíbí.

„Strategické dokumenty samy o sobě nic nezdražují, protože to jsou koncepce a vize založené na odborných modelováních možností Česka pro dekarbonizaci a často počítají s již schválenými opatřeními,“ uvedl například vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jaroslav Bican.

Domnívá se, že namísto snižování svých závazků by vláda měla naopak navýšit cíl pro obnovitelné zdroje do roku 2030, jak to doporučila Evropská komise.

Jednotlivé kapitoly Green Dealu Deník blíže popíše ve svém seriálu, který začne v příštích dnech.

Green Deal a jeho dopady na Čechy

Novinky ve vytápění

  • Elektrárny a teplárny odejdou od uhlí do roku 2033.
  • Budou pokračovat dotační programy na zateplování, fotovoltaiku a tepelná čerpadla. Spotřeba u vytápění a ohřevu vody by se mohla snížit o 30 až 50 procent.
  • Emisní povolenky se rozšíří i na malé zdroje vytápění v domácnostech a na fosilní paliva (nafta, benzín). Od roku 2027 by v celé EU měla povolenka stát nanejvýš 45 eur za tunu CO2. Litr benzínu by tak měl podražit o dvě koruny, jedna MWh plynu o 200 korun.
  • Urychlí se výstavba obnovitelných zdrojů. Ze současných 18 procent by měl tento podíl vzrůst do roku 2030 na 30,1 procenta.
  • Od září 2024 začne platit zákaz starých uhelných kotlů.

Novinky v energetice a průmyslu

  • Podpora jaderné energetiky: v Dukovanech se začnou stavět dva nové jaderné bloky, výhledově by se měly postavit další dva v Temelíně. Rutinní provoz prvního bloku by měl být zahájen v roce 2038.
  • Do roku 2026 mají být postupně zaváděna uhlíková cla na dovoz ze zemí mimo EU.
  • Podpora zeleného vodíku.
  • Zateplování budov přijde do roku 2030 na 1,1 bilionů korun.
  • Daňové zvýhodnění energeticky úsporných staveb, mezi preferované materiály bude patřit i dřevo.
  • Od roku 2028 už budou nové budovy stavěny jako bezemisní.
  • Celý fond budov by měl být bezemisní do roku 2050.
  • Spotřeba energie v budovách by měla do roku 2030 klesnout o 16 procent a do roku 2035 o 20 až 22 procent.

Novinky v dopravě

  • Od roku 2027 začne platit norma Euro 7.
  • Konec výroby nových aut se spalovacími motory by měl přijít v roce 2035.
  • Vyšší investice do železniční a hromadné dopravy.
  • Zvýšení počtu dobíjecích stanic pro elektromobily.
  • Zvyšování poplatků za parkování a rozšiřování zón s rychlostí 30 km/h.
  • Aerolinky přijdou o emisní povolenky zdarma, což může zdražit letenky.
  • Nárůst nákladů v dopravě by měl být kompenzován z nového takzvaného Sociálního klimatického fondu.

Novinky v zemědělství a životním prostředí

  • Odklon od smrkových monokultur a tlak na větší rozmanitost lesa.
  • Větší tlak na dodržování mysliveckých plánů odstřelu spárkaté zvěře.
  • Na polích omezení dusíkatých hnojiv od roku 2025.
  • U větších farem ponechání části půdy ladem, pěstování meziplodin či plodin, který vážou dusík, jako jsou čočka a hrách.
  • Snižování důrazu na těžbu v lesích a naopak zvyšování podílu lesů, které se nechají vlivům přírody.

Zdroj: ASZ, ČTK, SeznamZprávy, SPČR, HKČR