Osmnáctý ročník gurmánské akce našel v sobotu 25. července po čtyřech letech nové zázemí. Z frenštátského autokempu se přemístil blíže k horám do lokality Liščí mlýn. Proč se tak stalo vysvětlil Deníku hlavní pořadatel Marian Žárský, vedoucí Městského kulturního střediska ve Frenštátě pod Radhoštěm: „Kemp nevyhovoval jednak kapacitou a jednak byl i problém se samotným provozem kempu, kde se například střídali hosté.“

Ovšem změna místa nebyla jedinou novinkou, „Oproti jiným ročníků tady máme dětské atrakce, velké množství kapel, a také jsme si mohli dovolit, díky spojení s Liščím mlýnem, největší tahák letošních slavností, zpěvačku Věru Špinarovou,“ sdělil dále Žárský.

Barva, hustota, chuť

Samozřejmě se vše točilo kolem, v české kotlině obzvlášť populárního, guláše. Do Frenštátu dorazilo dvanáct týmu, které uvařili pochoutku nejen pro návštěvníky, ale také i pro odbornou porotu.

V její čele stál kuchař Jakub Sedláček, podle kterého je úroveň gulášových družstev rok od roku lepší. „Více se snaží dodržovat hygienické zásady, umí si s gulášem vyhrát, provařit ho a podobně,“ řekl šéf poroty a jedním dechem dodal: „Letos všechny guláše, až na jednu výjimku, splnily všechny parametry, které měly mít.“

Porota se při hodnocení zaměřuje na barvu masa, hustotu guláše, design stánku a především na chuť. „Většinou bývají guláše nedochucené, nebo naopak překořeněné, ostré a potlačí ostatní chutě,“ sdělil nejčastější přešlapy „gulášové alchymie“ Jakub Sedláček.

V Liščím mlýně vařili kuchaři především z Moravskoslezského kraje, ať už z Ostravy nebo z Frýdku-Místku, nechyběli samozřejmé také každoroční gulášovníci. Nejčastěji porota ochutnala pokrm s hovězím a vepřovým masem, nechyběly pochoutky ze zvěřiny, netradiční byl guláš s roštěnou a játrou.

O úspěchu sobotních slavností na úpatí Beskyd pořadatel vůbec nepochyboval: „Jak se tak dívám, tak změna lokality i občas nepříznivé počasí, se na návštěvnosti neprojevilo. Věřím, že se Gulášové slavnosti uskuteční i příští rok,“ dodal na závěr Marian Žárský.