Výsledky, jež přinesl průzkum společnosti Scio mezi třemi tisícovkami žáků předposledních ročníků středních škol, jeho slova nepřímo potvrzují. Konkrétně gymnazisté, kteří ve vysokoškolském studiu pokračují nejčastěji, si učitelství volí až na jednom z posledních míst. Konkrétně je preferuje sedm procent z nich. Před pěti lety to bylo ještě o procento méně.

Nezájem o zemědělství

Největší zájem mají o lékařské a farmaceutické obory, za nimi se umístily humanitní a ekonomické vědy. Poslední místo obsadily zemědělské a zdravotnicko-sociální směry. Scio, jež pořádá Národní srovnávací zkoušky, také zjišťovalo, kam a proč se kdo hlásí. Budoucí maturanti vyplňovali test obecných studijních předpokladů, jež obsahuje analýzu textu, práci s informacemi, schopnost argumentace, základy numerického myšlení nebo orientaci v grafech. Ti, kteří v něm uspěli nejlépe, se chystají na matematicko-fyzikální, přírodovědné, lékařské a IT obory. Na opačném konci jsou uchazeči o zdravotnicko-sociální a bohužel také pedagogické zaměření. Kantorem zkrátka touží být málokdo, a pokud ano, jsou to mladí lidé, kteří nepatří ke studijní špičce. Na fakulty připravující učitele se ale i tak většinou dostanou. „Posledních pět let se mnohé vysoké školy potýkají se silným poklesem počtu uchazečů o studium. Těch je letos vzhledem k demografickému vývoji o čtvrtinu méně než například před šesti lety. Na trhu terciárního vzdělávání probíhá doslova boj o uchazeče, a to zejména o ty s dobrými studijními předpoklady," upozorňuje Marian Golis ze Scio.

Mít školu po ruce

I proto je zajímavé sledovat, podle čeho si středoškoláci vybírají, jakou fakultu budou studovat. Pro 63 procent je klíčová kvalita výuky, ale význam má i hledisko, jež uvedla Kristýna Hrdličková z Gymnázia Budějovická: „Nejdůležitější je pro mě zájem o obor. Doporučení kamarádů a známých, kteří mají se školou zkušenosti, má pro mě také velkou váhu. A v neposlední řadě je pro mě klíčové, aby byla škola v Praze, protože nechci odcházet z místa bydliště."
Právě lokalizace vysoké školy je při výběru studijního oboru hned na druhém místě (39 procent gymnazistů), zatímco budoucí výdělky či vybavenost fakult při rozhodování nehraje až tak velkou roli. Pozoruhodné je i to, že až 53 procent gymnazistů předmaturitního ročníku ještě netuší, na jakou fakultu se budou hlásit, v případě ostatních středoškoláků je to až 70 procent.

Pro zvětšení klikněte na obrázek!

Změna zájmů o nejžádanější obory VŠ.Zdroj: Deník