Nositel ceny bude vyhlášen za měsíc na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku, které ji uděluje spolu s Nadací Charty 77 a Knihovnou Václava Havla. Prvním laureátem ocenění pojmenovaném po bývalém českém a československém prezidentovi se loni stal běloruský disident Ales Bjaljacki.

Jeho nástupcem by se tento rok mohl stát ázerbájdžánský aktivista Mammadli, který se zaměřuje na monitorování voleb nejen v jeho zemi. Letos v květnu byl odsouzen k pěti a půl letům vězení za údajné krácení daní, nelegální obchodní aktivity a zneužití své monitorovací organizace k falšování výsledků voleb. Podle pozorovatelů byl však proces vykonstruovaný.

Druhým adeptem na ocenění je izraelská organizace Betselem, v níž působí Izraelci i Palestinci. Monitoruje dodržování lidských práv v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východní části Jeruzaléma. Posledním z finalistů je maltská odbočka celosvětové Jezuitské služby uprchlíkům, která pomáhá utečencům a bojuje za jejich práva.

Finalisté budou pozváni do Štrasburku

Podle předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurové všichni tři kandidáti splňují kritéria, která si komise vytyčila, jako je naplňovat Havlův odkaz a poslání Rady Evropy. Komise letos vybírala z 56 nominovaných a většina z nich pocházela ze zemí mimo Evropu. „To jasně ukazuje, že myšlenka Ceny Václava Havla se rozšiřuje mimo evropský rámec do celého světa," poznamenala Brasseurová, která sedmičlenné komisi předsedala. Loni porota vybírala z 27 návrhů.

Tři letošní finalisté budou podle Brasseurové pozváni 29. září do Štrasburku, kde bude na Parlamentním shromáždění Rady Evropy oznámen letošní laureát. „Myslím, že Václav Havel by byl spokojen s tímto výběrem," uvedl další z porotců, předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch. Doufá, že prestiž ceny stále poroste a bude mít vliv na vytváření příznivého ovzduší pro lidská práva.

Bjaljacki se nedávno dostal na svobodu

Cenu mohou dostat jednotlivci, nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné se Sacharovovou cenou, kterou už více než 20 let uděluje Evropský parlament. Držitel Havlovy ceny získá kromě trofeje a diplomu odměnu 60.000 eur (zhruba 1,7 milionu korun).

Loni si je odnesl běloruský disident Bjaljacki, který byl v té době ve své zemi vězněn a nedávno se dostal na svobodu. Brasseurová i Janouch vyjádřili přesvědčení, že udělení této ceny přispělo k jeho propuštění. Podle ředitelky Knihovny Václava Havla Marty Smolíkové byla díky udělení Havlovy ceny Bjaljackému také upřena mezinárodní pozornost na situaci v Bělorusku, ovládané autoritativním prezidentem Alexandrem Lukašenkem. „Zároveň to bylo i velice významným signálem pro běloruskou společnost, že věci, za které někteří z nich bojují, stojí za to," tlumočila Smolíková názor prvního laureáta ceny.