Zcela nové zákony o regulaci a zdanění hazardu by měli poslanci začít rovněž projednávat po 4. únoru příštího roku, kdy skončí jejich posuzování Evropskou komisí. Jestliže by vstoupily v platnost, zanikne v Česku asi 85 procent heren, v nichž se provozují hrací automaty. Proti tomu v září protestovala iniciativa Loterie bez hazardu, která varovala, že nová právní úprava připraví o práci tisíce lidí. Iniciativa má sdružovat 60 tisíc lidí zaměstnaných v herním průmyslu. „Ukazuje se, že 60 tisíc lidí v hazardním průmyslu nepracuje. Je tam 15 až 16 tisíc pracovníků a další jsou tam načerno," oponoval Babišův náměstek Ondřej Závodský. Podle něho by mohlo přijít o práci 3000 až 3500 lidí. Nicméně doplnil, že v současnosti je na trhu sto tisíc volných pracovních míst.

Zatím to vypadá, že sada navrhovaných zákonů žádné závažné nedostatky nemá, což potvrdil i Harrie Temmink 
z Evropské komise. „Návrhy jsme zanalyzovali a vítáme je. Zvýší ochranu občanů České republiky a zamezí podvody a praní špinavých peněz," řekl včera Temmink.

Sice jsou na stole nějaké otázky, které je potřeba doladit, ale nejedná se o klíčové problémy. Během příštích několika měsíců by Česko mělo dospět s Evropskou komisí ke konečné dohodě. Už jen proto, že současný zákon, který platí od roku 1999, není podle Temminka v souladu s evropským právem.

Zítra by ovšem poslanci mohli projednávat novelu, která novou legislativu předchází. Sněmovní rozpočtový výbor včera schválil vyšší zdanění hazardu. Provozovatelé by tak z jednoho automatu měli platit 80 místo 55 korun a hazard by byl zatížen taxou 23 a 28 procent oproti současným 20 procentům. Jinak by se také měly přerozdělit peníze z her mezi obcemi a státem. Stát by tím mohl získat až dvě miliardy navíc.

Navrhované změny mají zástup kritiků. Daňové úpravy se pochopitelně nelíbí zástupcům provozovatelů her. „Je smutné, že namísto toho, aby politici podporovali legální tuzemské podnikatele, nepřímo nadále posilují černý trh tím, že neřeší jeho potíraní ani zdanění, a zcela bezprecedentně hodlají skokově navýšit daně provozovatelům legálním," uvedl prezident Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her (SPELOS) Petr Vrzáň.

Odchodu hazardu do míst, kde ho stát neuvidí, se obává i Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních studií (CETA). „Když se někdo rozhodne, že půjde prohrát všechny svoje peníze do kasina, tak to nikdy nezastavíte. Tvrdíme, že bychom měli hlavně pracovat s patologickými hráči," řekl.

Počet gamblerů

Těch je v Česku podle některých studií 40 až 80 tisíc, ale jen dva tisíce z nich se léčí. „Tady je vidět ten nepoměr, který by měl být tím hlavním, ne fiskální výnosy," doplnil Rod. Podle něho by tak bylo potřeba přepracovat více než padesát procent z návrhů, které připravilo ministerstvo financí. Ekonomové z CETA tvrdí, že Babišův úřad při práci na zákonech vycházel ze studie, jejíž závěry nejsou přesvědčivé. Z vlastních výpočtů dochází k tomu, že společenské náklady hazardního průmyslu byly nadhodnoceny.

To však ministerstvo financí odmítá. Podle Kateřiny Vaidišové z Babišova úřadu byla studie o problémovém hráčství vypracována špičkovými pracovišti a je jediným materiálem v takové kvalitě v České republice. „Kvantifikace společenských nákladů hazardních her byla podrobena několika oponenturám, například oponentskému posudku vydanému 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Tento posudek dokonce konstatuje, že náklady uvedené ve studii jsou podhodnoceny a ve skutečnosti jsou vyšší," upřesnila Vaidišová.

Návrhy se příliš nelíbí ani protihazardním aktivistům, kteří se domnívají, že jsou příliš měkké. Podle nich neřeší skutečnou regulaci hazardu, ale chtějí z gamblerů vytáhnout co nejvíce peněz.

Hazard