Válková údajně v KSČ hájila šikanování disidentů. Nařčení odmítá

Hlavní favoritka na post ombudsmanky a současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková se v 70. a 80. let podepisovala či spolupodepisovala pod texty, které se zaměřovaly na "resocializaci" odpůrců režimu a hájily právní instituty sloužící k jejich šikaně.

Helena Válková: Důvěra v justici je podstatná. Nezpochybňujme ji

Uvedl to server Info.cz, který několik takových článků získal, včetně jednoho, který Válková sepsala s Josefem Urválkem, komunistickým prokurátorem z 50. let minulého století, jenž nesl přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd, včetně popravy Milady Horákové. 

S Urválkem i se Sověty

Tento text, který vyšel v prvním čísle časopisu Prokuratura z roku 1979, hájí institut takzvaného prokurátorského nebo také ochranného dohledu, který mohly soudy ukládat od roku 1973. Daná norma umožňovala komunistickým soudcům například přikazovat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, zakazovat jim trvale návštěvy určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání, popíjet alkoholické nápoje a podobně.

"V podstatě šlo o domácí vězení uvalované na nepohodlné občany," uvádí server Info.cz.

Hledání nového ombudsmana: Nástupkyní Šabatové by mohla být Helena Válková

Válková tehdy pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR a ochrannému dohledu se věnovala dlouhodobě. V jednom ze svých článků v časopise Prokuratura ("Výchovná úloha hlavního líčení") mimo jiné popisuje vzájemnou spolupráci československé generální prokuratury a prokuratury Sovětského svazu, odkud československé socialistické soudnictví šikanovací praxi často přebíralo.

"Z podnětu Všesvazového ústavu pro výzkum příčin a prevence zločinnosti při GP SSSR v Moskvě bylo dohodnuto s Výzkumným ústavem kriminologickým při GP ČSSR v Praze uspořádat společný výzkum výchovné úlohy hlavního líčení, jakožto neobyčejně důležitého úseku soudní práce, kdy zásada veřejnosti umožňuje občanům sledovat proces a vyvozovat z něho určité závěry stran spravedlivosti a či nespravedlivosti a jiných momentů významných pro formování mravního a právního vědomí," cituje Info.cz tehdejší článek Válkové.

Ochranný dohled souvisel i se smrtí Wonky

Server upozorňuje, že ochrannému dohledu neunikla řada známých tváří disentu. Například sociolog a polistopadový politik Rudolf Battěk měl na základě rozsudku z roku 1981 po propuštění z vězení v rámci ochranného dohledu po tři roky sdělovat policii údaje o zdrojích své obživy a tyto údaje prokazovat, osobně se hlásit ve lhůtách, které policie stanoví, trpět její vstup do svého obydlí a předem oznamovat vzdálení se z místa pobytu. Info.cz to uvedl s odvoláním na informace Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, dodal však, že díky předčasnému propuštění z vězení na podmínku Battěk nakonec ochranným dohledem projít nemusel.

S ochranným dohledem se pojí i smrt Pavla Wonky ve vězení v roce 1988, protože byl uvězněn poté, co porušil právě jeho podmínky.

Je to lež, reaguje Válková

Válková jakýkoli svůj podíl na šikaně disidentů odmítá: "To je absolutní a urážlivá lež. Mnohokrát jsme řekla, že jsem za minulého režimu nebyla žádnou hrdinkou, jako mnozí jiní, chtěla jsem se pouze věnovat mé práci a její součástí bylo psaní odborných statí a komentářů, to je celé," uvedla pro Info.cz. Institut ochranného dohledu byl podle ní původně namířen na recidivisty, kteří páchají majetkovou a násilnou trestnou činnost. "O tom jsem psala. Jestli, a jak to režim zneužíval, o tom jsem samozřejmě neměla ponětí," tvrdí Válková.

"Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti," napsala v komentáři pro ČTK. "To, co bylo publikováno, je nejen lež a pomluva, ale současně to svědčí o nekompetentnosti. Ochranný dohled zakotvený v zákoně od roku 1973 byl určený jako opatření, kterým se kontrolovali pachatelé závažné násilné a sexuální kriminality, recidivisté. Jeho účinnost se sledovala výzkumem. A na tom výzkumu jsem se podílela. Právě o tom výzkumu pachatelů obecné kriminality jsem publikovala odborný text, který byl dnes zveřejněn a překroucen zcela lživě ve snaze mě absolutně diskreditovat," uvedla Válková.

"Byly to pouze ryze odborné práce, za které se nestydím. Poznatky z nich jsme použili i po roce 1990 při koncepci humanizace trestní justice," poznamenala. "O tom, že byl ten samotný institut ochranného dohledu zneužíván, jsme se dozvěděli po roce 1990. Tenkrát se o tom nemluvilo a nesledovalo se to," dodala.

Vláda schválila novou zmocněnkyni pro lidská práva. Stala se jí Válková

Ke spoluautorství článku s Josefem Urválkem pro DeníkN dodala, že v době jeho psaní vůbec netušila, kým Urválek byl, a že s ním spolupracovalo víc lidí. 

Válková byla před listopadem 1989 členkou Komunistické strany Československa, po listopadu se nagažovala v Občanském fóru a v lednu 2014 se stala kandidátkou ANO 2011 na post ministryně spravedlnosti. V této funkci se dostala do opakovaných sporů se svými náměstky, například advokátkou a někdejší disidentkou i signatářkou Charty 77 Hanou Marvanovou a Pavlem Šternem. Marvanová nakonec rezignovala na svou funkci, Šterna Válková odvolala. Sama pak odstoupila z ministerského postu v březnu 2015 s odůvodněním, že je "znechucená" vývojem událostí kolem své osoby. 

V květnu  2019 ji na návrh premiéra Andreje Babiše jmenovala Vláda ČR novou zmocněnkyní vlády pro lidská práva, přičemž jí zůstala i funkce poslankyně. V prosinci 2019 navrhl prezident Miloš Zeman Válkovou Poslanecké sněmovně PČR na funkci veřejné ochránkyně práv.