Jak jste se dostala k politice 
a k Věcem veřejným?
Seznámila jsem se s Kačenkou Klasnovou, která v té době pracovala jako šéfredaktorka časopisu Pražan. Znala jsem se i s Karolínou Peake, a tak jsme se s manželem dostali k VV. Zaujal nás jejich program boje proti korupci, a když nás požádali, zda bychom je před volbami nepodpořili, souhlasili jsme. Strana se pak bohužel rozštěpila, ale my ji povzbuzujeme do teď.

A vy jste dokonce ve vedení…
Váhala jsem, jestli mám vstoupit do politiky, ale u nás doma se politikou vždycky žilo. Manžel točil filmy zaměřené proti režimu, syn studuje ve Francii politické vědy, takže 
k tomu máme blízko. Nad nominací do vedení strany jsem také hodně přemýšlela. Je to velká zodpovědnost, člověk se musí dostat do problematiky, nastudovat zákony. Ale Olinka Havlová (první místopředsedkyně VV) mě přemlouvala, a tak jsem nakonec souhlasila. Ostatně žen je v naší politice, na rozdíl třeba od Francie, málo. To by se mělo změnit.

Jak na vaše rozhodnutí reagovalo vaše okolí?
Samozřejmě, že se mě lidé ptali – a někteří na mě i útočili – proč právě Věci veřejné. Ten negativní vztah veřejnosti 
k naší straně je však hlavně výsledkem toho, že se do nás pustila média.

Které politiky v současné době považujete za největší zlo?
Ty, kteří nic nedělají, o kterých není slyšet. Takový člověk sedí v parlamentu a vůbec nikdo o něm neví. Politik by měl mít znalosti na vysoké úrovni, měl by být schopný, obratný… A měl by dobře vypadat.

Vy jste s manželem dokončili nový film Bony a klid II a nyní objíždíte města a besedujete 
s lidmi…
To byl nápad Vítka Bárty 
a Radka Johna. Radek nám u filmu dělal supervizi a přišel 
s tímto návrhem. Mně se to nezdá špatné, protože se tak film dostane do povědomí lidí. Je zaměřen na někdejší veksláky, na to, jak se jejich život vyvíjel po skončení prvního příběhu. 
I když podobná pokračování většinou nemají příliš velký úspěch, lidé se o tento film zajímají. Hlavně střední generace, která si dobře pamatuje dobu komunismu, je na nový příběh zvědavá. Mladí dnes už vůbec nevědí, co to byl například tuzexový bon. Producenti by se možná měli zamyslet nad tím, že by před premiérou znovu promítli jedničku, aby byla nějaká návaznost.

Zabýváte se ve filmu také korupcí?
Ano, samozřejmě, ale teď se s producenty dohadujeme 
o tom, kdo v tom filmu vlastně vyhraje…

A filmové plány do budoucna?
Aktuálně děláme pro Českou televizi projekt o podnikateli, který zkrachuje a začne nový život odtržený od civilizace. Radka Johna se snažíme přemluvit k práci na seriálu podle úspěšného belgického projektu, který má velkou sledovanost. Hlavní představitelkou je politička, téměř se to netočí v exteriérech, děj se odehrává hlavně v parlamentu. My vlastně žijeme v době, kdy politici jsou svým způsobem herci, a občas v popularitě, ovšem negativní, herce i přebíjejí. Radek má jako novinář a scenárista spoustu materiálu. Klidně by se dalo točit i třetí pokračování filmu Bony a klid…