Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přehradu v Nových Heřminovech nechtějí

Nové Heřminovy - Lidé z obce, v níž by na popud ministra zemědělství Petra Gandaloviče měla vyrůst přehrada, výstavbě nepřejí.

23.4.2008
SDÍLEJ:

RADOVANOVI JÍLKOVI jakožto starostovi obce (na snímku) se nelíbí, že jim ministr Petr Gandalovič řešení výstavby přehrady pouze oznámil.Foto: DENÍK/ Karel Janeček

Město Krnov má podle názoru ministra zemědělství Petra Gandaloviče ochránil malá verze přehrady, kterou si přeje vystavět v Nových Heřminovech. Jeho návrh, který v pondělí schválila vláda, se v obci setkává s velkou vlnou nevole.

„Můj postoj k výstavbě přehrady je dostatečně známý. Ať si ji postaví třeba v Praze na Václaváku nebo na Střeleckém ostrově, tady ji ale rozhodně nechceme. Nebo ať si Gandalovič postaví doma v Ústí nad Labem nějakou další, to budou lidi rádi,“ konstatoval obyvatel obce Jiří Matuška.

Lidem z obce je trnem oku i to, že s nimi plán výstavby přehrady nikdo nekonzultoval. Oni se o protipovodňovém opatření dozvěděli až jako úplně poslední. „Toto nedělali komunisti, co se děje teď. Tato vláda si dovolí snad cokoliv, to už skutečně zůstává rozum stát,“ dodala rozhořčená starousedlice Vladimíra Havelková. „Mám i nadále mandát obyvatel obce, abych bránil výstavbě jakékoliv přehrady v celém údolí, a to jak malé, tak i velké variantě,“ řekl starosta obce Radovan Jílka.

Z obce s 286 obyvateli má zmizet 56 budov, z toho 24 obytných. O práci a o dům může přijít Milan Dostál. Pracuje i žije právě v místech, kde by měla být malá varianta přehrady realizována. Má tam šedesát hektarů polností, které obdělává. Je ale pouze nájemcem a tak může o pozemky bez náhrady přijít. „Bydlíme úplně přesně tam, kde má být voda. Co naděláme. Je to hrůza, ale pokud by nás dobře vyplatili, byly bychom alespoň z nejhoršího venku. Stejně nic nenaděláme,“ rezignovaně hovořil zemědělec.

Nadřeli se, proto chtějí alespoň kompenzaci

Připravovaná výstavba v obci zasáhne do života obyvatel čtyřiadvaceti rodin, také potrápí živnostníky. Osmatřicetiletý automechanik Milan Zelinka uvedl: „Bydlím zde od narození. Vedle stál náš dům, ten spadl při povodni v roce 1997. Rodiče se proto odstěhovali do sousedního Zátoru. Kam přesunu dílnu, nevím. Postavil jsem nový domek, ještě jedenáct let na něj budu splácet půjčku.“

Desetiletí nerozhodnosti nejvyšších státních orgánů o stavbě přehrady mu přidělala nejednu vrásku. „Ty tlaky na mě působí strašně. Nevíme kam půjdeme, co bude a kolik peněz vlastně dostaneme. Co dají, dají, já už jinou možnost nemám. Prodej nemovitostí je nyní nemožný. Slibují nadstandard, ale co to bude. My odsud odejít nechtěli,“ řekl Deníku Milan Zelinka.

Autodílnu má přitom výhodně situovánu u hlavního tahu z Olomouce k polským hranicím. Vlastní i okolní pozemky. Nikoho neruší, nikdo neruší jej. „Takové místo už asi nenajdu. Začít od znova bych už nechtěl. Samota nám vyhovuje, proto tu jsme. Dříve jsem bydlel v Ostravě Dubině. Sice jsem jako automechanik vydělával víc, ale doma jsem zde. Je to teď hodně srdeční záležitost. Bojíme se také vyvlastnění,“ dodal Milan Zelinka.

Na stejném konci obce, kde má být již v roce 2015 voda, podniká a žije také osmadvacetiletý Jan Oltyán se svou rodinou. „Jsem zde tři roky. Je to nyní těžké, pro mě je to špatné. S tím, že zde bude přehrada, se nepočítalo. Celá desetiletí se nedělo nic a najednou za pár dnů rozhodli. No hlavně že už se ve vládě vymáčkli,“ konstatoval Jan Oltyán. O stavbě si myslí své: „Nevím, co těm dole po toku vodní dílo pomůže. Podle mě jsou to vyhozené peníze.“

Jan Oltyán říká, že rozhodnutí o výstavbě již bylo každopádně potřeba. „Vymáčkli se sice, avšak špatným směrem. Přijdu o domek i pilu. Nadřeli jsme se tu. Pila se dá přesunout, ale kam? Potřebuji místo u cesty, žádné odlehlé místo,“ vyjádřil se muž, jehož zákazníky jsou soukromníci i obyvatelé okolních obcí, ale třeba i Opavané.

„Když tu bude voda a přijde povodeň, hráz přeteče. Vloni v září se mi v toku u pozemku vzedmula voda. Stačí, když tři dny prší a jde to nahoru. Jsou tu výkyvy počasí, buď jsou povodně nebo sucho. Jako záchyt vody je přehrada dobrá, ale jako ochrana níže položených obcí ne,“ uvažoval Jan Oltyán. Zátor totiž smetla v roce 1997 voda tekoucí z Lichnova, ne z Nových Heřminov. „Nasypali jsme tu do toho peněz… No plánovanou halu už stavět nebudu. Doufám, že nám to všechno patřičně zaplatí, i náklady stěhování,“ dodal Jan Oltyán.

Autor: Karel Janeček

23.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
43 4

Okamura pozval Le Penovou a Wilderse do Prahy. Lidé skandují "Hanba"

Stanislav Šulc.
1

Komentář Stanislava Šulce: Rok 2017: Nevědomost je znovu síla

Čekají nás Vánoce na blátě. Na Štědrý den bude až pět stupňů nad nulou

V noci bude mrznout, ale přes den se zřejmě průměr nejvyšších teplot v Česku udrží další čtyři týdny nad nulou. Na Štědrý den může teplota přes den dosáhnout až plus pěti stupňů Celsia. Má pršet, nebo padat déšť se sněhem. Vyplývá to z měsíčního výhledu, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a krátkodobé předpovědi ústavu.

Skauti přivezli z Vídně Betlémské světlo. Předávali ho už na nádraží

/FOTOGALERIE, VIDEO/ – Cenný náklad přijel v sobotu těsně po půl sedmé večer k druhému nástupišti na brněnském hlavním nádraží. Skauti dovezli z Vídně Betlémské světlo. V neděli je na ranní bohoslužbě v katedrále svatého Petra a Pavla přivítá brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Chanukový svícen opět září ve vile Stiassni. Po 80 letech

/FOTOGALERIE/ Výjimečná událost, jakou vila nezažila celá desetiletí, se v pátek odpoledne odehrála v brněnské vile Stiassni. Po osmdesáti letech tam totiž členové Spolku přátel vily Stiassni a brněnské Židovské obce zapálili chanukový svícen.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT