Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik Pavlík: S Němci jsme bojovat nemohli

Hradec Králové - Mělo se Československo i přes zradu spojenců v září 1938 postavit hitlerovskému Německu? A co o historii nepříliš vzdálené ví současná mladá generace? Deník se ptal hradeckého historika Jiřího Pavlíka, který se před několika dny zúčastnil vědecké konference v Senátu, kde si spolu se svými kolegy tříbil informace a názory na události v období mnichovské dohody.

30.9.2008 6
SDÍLEJ:

Německo ustoupilo: Vzácný originál dokumentu, který připravil Československo o třetinu území, půjčí poprvé na výstavu do Prahy. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (vpravo) s kopií Mnichovské dohody v Kolovratském paláci letos 22. července.Foto: Pražský deník

Po zradě spojenců při podpisu mnichovské dohody už asi měl prezident Beneš na výběr jen ze špatných a ještě horších rozhodnutí, jak konflikt s Německem řešit. Nebo existovalo východisko?
Beneš neměl na výběr. Podle mého názoru správně vyhodnotil situaci a do jisté míry tlumočil názor většiny obyvatel. Poté, co nás spojenci nechali Hitlerovi napospas a tlačili na nás Poláci i Maďaři, lidé si uvědomili, že boj by byl marný. Ano, toto rozhodnutí nám ohnulo páteře, jak se říká. Ovšem, šlo o přežití národa.

Odhodlání národa při zářijové mobilizaci však bylo obrovské.
To bezesporu. Současní historici, kteří zastávají názor, že jsme se měli bránit, apelují především na morální podtext. Odhodlání bránit se bylo skutečně obrovské. Vojáci s nadšením rukovali a chtěli bojovat. Avšak po zradě našich spojenců se situace stala bezvýchodnou.

Naše pohraniční opevnění se stalo jakýmsi nedotknutelným symbolem vzdoru československého národa. Nakolik klíčová mohla být jeho úloha při případné válce?
To je na dlouhou diskuzi. Obecně lze říci, že opevnění mělo dát čas pro mobilizaci československé armády v případě nenadálého útoku. Naše armáda pak měla vzdorovat nepříteli co nejdéle až do doby, než nám přijdou na pomoc spojenci. Ale jak víme, podpisem mnichovské dohody tato varianta padla.

Někteří autoři – například Jan Tesař v knize Mnichovský komplex – rozporují vžité teze o skvělé připravenosti československé armády a jejích obranných plánů. Jaký byl podle vás stav československé armády v září 1938?
To je otázka spíše pro vojenského experta, ovšem je jasné, že budování pohraničního opevnění nebylo výsledkem nějakého rozmaru či nepružnosti velení naší armády. Pevnosti jsme však nemohli nahradit mobilní polní armádou jednoduše proto, že by nebylo – vzhledem k počtu obyvatel – kým. Hrozilo však, že Němci vytvoří v pevnostní linii klíny a dostanou se do vnitrozemí, i když opevnění se bude ještě na hranicích bránit. A další naše nevýhoda spočívala v jasné přesile německého letectva, které by brzy ovládlo vzdušný prostor a narušovalo náš postupný ústup.

Kromě krátké hranice s Rumunskem jsme byli obklopeni nepřátelskými státy. Bylo jasné, že Poláci a Maďaři využijí případného konfliktu a pokusí se z něj vytěžit územní zisky na úkor našeho státu. Jedinou šancí po mnichovské zradě mohla být pomoc Sovětského svazu. Byla tato naděje reálná?
Těžko říci, ale i z diskuzí mezi odborníky vyplývá, že případná sovětská pomoc při našem konfliktu s Německem by byla velmi nejistá. A navíc nelze vyloučit variantu, že v rámci expanzivní politiky stalinského SSSR bychom dopadli stejně jako o rok později Poláci – že by si SSSR a Německo Československo jednoduše rozdělily. Ale to už jsou opravdu spekulace.

Vraťme se do současnosti. Jaké je povědomí o událostech, které předcházely druhé světové válce, mezi dnešní mladou generací?
V tomto ohledu jde o velký problém. Dějepis se mnohde na středních školách učí pouze v prvním ročníku. Jistě, například v humanitně zaměřených gymnáziích je situace lepší, ale celkově mají učitelé velmi málo času vše potřebné studentům vysvětlit. Už na základní škole mají například jen jeden rok na probrání dějin celého 20. století, a to je nedostatečné.

Takže mnichovská dohoda se pro mladé brzy stane stejně vzdáleným pojmem, jako například Velká francouzská revoluce.
Ano, a je to dané i tím, že pamětníci války umírají. Mladým lidem prarodiče, kteří válku nezažili, nemohou předat osobní zkušenosti. Chybí jim pak jakási autentičnost daná osobní zkušeností někoho jim blízkého.

Autor: Martin Brabec

30.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
13

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Pražská zoo přivítala nový přírůstek. Mládě guerézy pláštíkové

Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT