„Mladí lidé se nemoci nebojí, prožívají promiskuitní vztahy, nechrání se a snadno se nakazí,“ řekl Deníku Dlouhý. Zaspalo prý i ministerstvo zdravotnictví, které na prevenci nedává tolik, jako dříve.
Nově nakažených HIV dramaticky přibývá. Jaká je situace v ústecké Masarykově nemocnici?
Jako v celé republice, tak i u nás zaznamenáváme o něco vyšší počty nových případů. Je to zhruba dvojnásobek oproti předešlým rokům. Nově zjištěné případy se týkají zejména mladých lidí ve věku od 18 do 30 let. Zdá se, že HIV přestává být strašákem. Mladí lidé se nemoci nebojí, prožívají promiskuitní vztahy, nechrání se a snadno se nakazí.
V jaké skupině obyvatel se v poslední době objevuje nejvíce nově nakažených HIV?
Nový prvkem jsou takzvané profesionální nákazy. Tedy lidé, kteří se živí prostitucí nebo natáčením pornofilmů. Těchto případů jsme měli v poslední době několik. Česko se zřejmě stává významným producentem pornografických filmů. Velký úspěch na trhu je daný tím, že se nedodržují zásady bezpečného sexu. Nepoužívá se prezervativ a dochází k snadné nákaze.
Proč si myslíte, že se mladí lidé této zákeřné nemoci nebojí?
Asi se méně o tomto tématu přednáší, mluví či píše. Lidé možná mají pocit, že existuje účinná léčba. Ta nedokáže infekci úplně zlikvidovat, umí ji však potlačit a pacientovi prodloužit život.
Zhruba o kolik let dokáže nová léčba život prodloužit?
Nejstarší pacient, kterého máme v péči, je nakažen 26 let. Je vidět, že v léčbě došlo k velkému pokroku. K dispozici máme přes dvacet léků. Oproti 90. letům, kdy pacienti museli sníst i patnáct, dvacet tabletek denně, je užívání léků v současné době jednodušší. HIV pozitivní může chodit také do práce. Léky mají ale i nežádoucí účinky. Stává se, že pacienti častěji umírají na infarkt. Léčba je navíc velmi drahá. Pro zdravotnictví představuje vysoké náklady.
Co se musí změnit, aby se lidé nemoci zase báli?
V 90. letech ministerstvo zdravotnictví mnohem více podporovalo preventivní programy. Dnes je to zhruba o čtvrtinu méně a to musí být někde vidět. Dříve se dělaly různé kampaně, vydávaly se letáky a brožury. Chodili jsme školit do tříd už i na základní školy. Proběhly desítky, možná stovky přednášek. Prevenci je potřeba věnovat větší pozornost.
Ministerstvo zdravotnictví v letošním roce dalo na prevenci deset milionů korun. To je málo?
Faktem je, že v 90. letech se částky každý rok pohybovaly okolo čtyřiceti milionů korun. Není to jenom o penězích. Je potřeba chodit do škol, setkávat se s dětmi a o nebezpečné infekci je informovat.
Když srovnáme Českou republiku s Itálií či Španělskem, kam lidé o letních prázdninách často jezdí. Číhá tam na ně větší riziko nákazy HIV?
Počty HIV pozitivních jsou v Itálii a Španělsku stokrát vyšší než v České republice. Riziko nákazy při sexu někde na pláži je opravdu vysoké. Například v Thajsku je sexuální turistika běžná. Také tam je riziko nákazy HIV vysoké, podobně jako v Africe nebo na území bývalé Jugoslávie.
V jaké fázi je v současné době celosvětový výzkum. Daří se hledat lék, který může pacienty s HIV úplně vyléčit?
V nejbližších letech to vůbec nepřipadá v úvahu. Velký výzkum probíhá ve vývoji očkovací látky. Mnoho projektů ale selhalo. Stovky milionů dolarů, jež se na to věnovaly, nevedly k žádnému cíli. Očkování nebude v nejbližším desetiletí přínosem.
