Laureáty vybrala porota složená ze zástupců vědeckých ústavů i univerzit. Například student Gymnázia Chotěboř na Havlíčkobrodsku Vlastimil Rasocha analýzou zjistil, že kdo je diskriminovaný, má větší sklon k podvádění. Svou tezi dokázal na vzorku třiadevadesáti studentů gymnázia, které motivoval čokoládou. „Vyplnili krátký test a byli finančně motivovaní k podvádění. Za vyřešený příklad dostali dvě koruny, výsledky hlásili sami. Některým jsem ale čokoládu nedal," vysvětlil Rasocha.

Skupina, která dostala čokoládu, nepodváděla, druhá skupina si vymyslela o jedenáct procent víc vyřešených příkladů.

Ocenění studenti si za své práce rozdělí 180 tisíc korun. Podle radního Jihomoravského kraje Jiřího Jandy je nutné pomáhat talentům také dlouhodobě. „Důležité je, aby laureáti mohli profesně růst," uvedl Janda.

Někteří dřívější nositelé ocenění už působí ve výzkumu, řadu angažovaly velké firmy. Na druhé straně se ale objevují i problémy a někteří se kvůli nedostatku peněz vracejí ze studií v zahraničí. „Oslovili jsme dřívější laureáty a někteří se trápí, protože nemají peníze na další studium," nastínil ředitel projektu České hlavičky Václav Marek.

Podle něj jsou nadace podporující talenty v Evropě rozšířené, v České republice je jich ale jenom pár. „Podpora těchto studentů u nás není taková jako v zahraničí, máme u nás jen dvě tři nadace. Snažíme se to řešit s ministerstvem školství," řekl ředitel projektu Václav Marek.

Už podeváté

Problém podle něj mají zpravidla ti, kteří se soustředí na základní výzkum. Jako příklad uvedl Elišku Zlámalovou, laureátku z roku 2011, která vyvinula metodu pro monitorování molekulární podstaty vzniku závislosti na drogách. „Odjela na univerzitu do skotského Edinburghu, ale bohužel se musí vrátit, protože na další studium nemá peníze," vysvětlil Marek.

Podobně je na tom i Michal Šrámek, který studoval na univerzitě v dánské Kodani.

Podle něj ale závisí na oblasti, které se studenti věnují. „Například laureát roku 2012 Ondřej Žídek, který se zabýval tématem cenová politika mobilních operátorů versus český zákazník, našel uplatnění okamžitě. Jeden z velkých českých operátorů ho zaměstnal hned," nastínil Marek.

České hlavičky se vyhlašovaly už podeváté.

Mladá vědkyně zkoumá syndrom způsobující předčasné stárnutí

Dvoje prázdniny strávila místo odpočinku prací v laboratoři.

Ačkoli je studentce brněnského gymnázia Matyáše Lercha Barboře Čechové teprve osmnáct let, už teď patří mezi nejvíce talentované vědce v republice a publikuje v odborných časopisech. Včera získala ocenění v projektu České hlavičky.

Jediná žena mezi šesti oceněnými se ve svém projektu zabývala studiem takzvané helikázy Rothmund-Thomsonova syndromu. Za krkolomným názvem se skrývá protein, jehož mutace vede k onemocnění, které je typické předčasným šedivěním vlasů a pleší už v pěti letech, vyrážkou, kosterními defekty, očními zákaly nebo predispozicí k rakovinám. „Snažila jsem se vyzkoumat chování proteinu, aby další vědci zjistili, jak syndrom do budoucna léčit a jak se mutaci vyhnout," vysvětluje mladá vědkyně.

Proč si vybrala zrovna tento projekt, ví jasně. „Je to náhled na medicínu odjinud. Doktoři sice léčí lidi, ale je nutné pochopit i podstatu onemocnění," vypráví studentka posledního ročníku gymnázia.

Prestižní časopis

Aby výzkum stihla, musela oželit volné dny i prázdniny a zařídit si ve škole individuální plán. Úsilí se ale vyplatilo a studentka odhalila molekulární podstatu syndromu. „Zaměřila jsem se přitom na studium DNA vazebných preferencí proteinu," vysvětluje podstatu.

Výsledky publikovala ve vědeckém článku v prestižním mezinárodním časopise DNA Repair.

Většinu času tráví Barbora v laboratoři. „V jedné z místností jsou jenom čtyři stupně Celsia, aby se proteiny vyšší teplotou nezničily. Už jsem se tu pěkně otužila, pro lepší soustředění si pouštím hudbu" směje se mladá žena.

Mamince Ludmile se nejdřív nelíbilo, že Barbora tráví spoustu času studiem a prací. Podle ní měla o prázdninách odpočívat. „Nakonec ale souhlasila a začala mi vařit obědy," usmívá se vědkyně.

Záliba v létání

Čas si najde také na koníčky, například sbírání pohlednic. „Přátelé mi z dovolené vždy nějaký pohled dovezou. Nejcennější je z Vietnamu. Je to pohled z nejvzdálenějšího místa. Jednou bych se tam chtěla podívat," říká dívka, která vzácný volný čas tráví také létáním na ultralehkém letadle s otcem Jiřím.

Mnoho volného času ale nemá. Aktuálně totiž intenzivně spolupracuje s lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. Podílí se na další biochemické charakterizaci proteinu Rothmund-Thomsonova syndromu, která by mohla pomoct objevit další funkce proteinu v organismu.

„Kterou vysokou školu chci po gymnáziu studovat, ale zatím nevím. Váhám mezi biochemií a medicínou," přemýšlí.

Letošní laureáti