Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hledání „antizemana" začíná být posedlost, říká politolog Lubomír Kopeček

Brno /ROZHOVOR/ - První nevolební rok čeká Českou republiku s největší pravděpodobností až v roce 2027. Ačkoliv se politické strany pomalu začínají chystat na nadcházející parlamentní volby, na jižní Moravě stále doznívá ozvěna podzimních krajských voleb, kdy po osmi letech opustil hejtmanský post sociální demokrat Michal Hašek a vystřídal jej za hnutí ANO Bohumil Šimek. „Nepropadal bych dojmu, že se na jižní Moravě stalo něco výjimečně velkého. Máme třináct krajů, kde se volilo, v každém vypadá situace jinak, ale všude se složení krajských koalic více či méně změnilo," hodnotí politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček uplynulý rok.

1.1.2017 30
SDÍLEJ:

Brněnský politolog Lubomír Kopeček.Foto: DENÍK/Attila Racek

Kdybyste stejně jako hodnotíte ve škole studenty, hodnotil rok 2016 v české politice, jakou by dostal známku?
Jde o to, co bychom přesně hodnotili. Politika je příliš pestrá sféra a nejde ji zjednodušit na „jednu známku". Můžeme hodnotit počínání prezidenta, fungování sněmovny, vládu, bezpečnostní situaci v České republice a tak podobně. Těžko z toho udělat jeden „známkovaný" celek. Obecně určitě platí, že Česká republika neprožívala žádnou hlubokou politickou krizi nebo destabilizující politickou konfrontaci. Oproti například Polsku, kde teď něco takového probíhá. Stejně tak neřešíme žádnou svízelnou situaci jako Britové po referendu o odchodu Velké Británie z Evropské unie, kterému řekla většina hlasujících ano. Je dále patrné, že naladění Čechů vůči politice je o něco méně skeptické než tři či čtyři roky nazpátek, kdy se to dalo charakterizovat jako hluboká nedůvěra.

Čtěte také: Česko čeká prezidentská kampaň, kandidáti jsou zatím tři

Co podle vás byly významné okamžiky uplynulého roku, které byste rád vyzdvihl?
Z české politiky určitě stojí za zmínku kauza Čapí hnízdo z března, spojená s ekonomickými aktivitami ministra financí Andreje Babiše, a reorganizace speciálních policejních útvarů z června. Obojí byl hodně silný impuls pro politickou i veřejnou debatu. To druhé pak způsobilo největší vládní krizi za dobu existence současné vládní koalice. Pak samozřejmě krajské a senátní volby v říjnu. Kdybych šel mimo Českou republiku, tak hodně velký dopad pro budoucnost může mít volba nového amerického prezidenta.

Jak teď z odstupu hodnotíte výsledky krajských a senátních voleb? Odrazily se nějak v celostátní politice?
Kampaň i výsledek hodně posílily už předtím silné odstředivé tendence a předpojatosti uvnitř vládní koalice, hlavně mezi ANO a sociální demokracií. Pokud nálepkujete politika konkurenční strany, s nímž sedíte společně ve vládě, kupříkladu výrazem parazit, logicky tím nabouráte vzájemné vztahy. Je zjevné, že stávající vláda dnes sotva drží pohromadě. Tím posledním tmelem je nejenom přístup k možnostem, které vládní pozice nabízejí, ale také to, že je výhodné být spojován s mimořádným hospodářským růstem, který se promítá do poměrně velké spokojenosti lidí. Nicméně čekal bych, že před sněmovními volbami frekvence vzájemných veřejných útoků mezi ANO a sociální demokracií ještě zesílí.

Co jsou klíčové změny, které přinesly krajské volby na jižní Moravě?
Za klíčový dopad krajských voleb považuji mnohem větší míru fragmentace krajských zastupitelstev než po předchozích krajských volbách. Na jižní Moravě je to ještě větší než v některých jiných krajích. Díky různým volebním koalicím je tady reálně více než deset formací v krajském zastupitelstvu. Výsledkem je logicky také pestřejší a počtem zapojených formací mnohem rozdrobenější složení rady kraje, tedy krajské koalice. Může to mít v příštích letech takové důsledky, jako je menší stabilita krajské koalice nebo rozmělnění odpovědnosti za některá rozhodnutí, protože nemusí být jasné, kdo je inicioval a prosadil.

V kterých jiných krajích je obrat tak velký, jako nastal na jižní Moravě po odchodu Michala Haška, který byl hejtman osm let?
Nepropadal bych dojmu, že se na jižní Moravě stalo něco výjimečně „velkého". Máme třináct krajů, kde se volilo, v každém vypadá situace jinak, ale všude se složení krajských koalic více či méně změnilo. Někde vznikly koalice na celostátní úrovni nepředstavitelné, jako je v Ústeckém kraji spojení sociálních demokratů, komunistů a Okamurovy Svobody a přímé demokracie.

Co můžeme od nové krajské vlády čekat v příštím roce? Jak dlouhá je na krajské úrovni doba, kdy uvidíme efekt práce nového vedení?
Většina voličů krajskou úroveň příliš nevnímá na rozdíl od obecní či celostátní. Řada věcí je na této úrovni dost technická a poměrně málo politická. Samozřejmě výjimkou můžou být situace typu kolapsu nějaké krajem řízené nemocnice nebo skandál kolem výběrového řízení na ředitele nějaké školy. Takový problém by pochopitelně byl vidět.

Čtěte také: Blok proti Miloši Zemanovi nemusí zabrat

Jak se podle vás odrazí výsledky krajských voleb v poslaneckých volbách, potažmo v měsících, které jim budou předcházet?
Krajské volby naznačily možné trendy podpory jednotlivých stran. Ty samozřejmě platí nejenom u vládních, ale i u opozičních stran. Například neúspěch TOP 09 v řadě krajů není pro tuto stranu zrovna dobrým signálem. Stejně tak fakt, že Okamurova Svoboda a přímá demokracie se v koalici s další stranou dostala do většiny krajských zastupitelstev, jí dává naději uspět i ve sněmovních volbách. Samozřejmě je dobré brát v úvahu, že krajské volby jsou z hlediska zájmu voličů mnohem méně zajímavé než sněmovní. Je tady nižší účast a do hry vstupují trochu jiné faktory než ve sněmovních volbách. Stejně tak je dobré si uvědomovat, že do sněmovních voleb chybí skoro rok, během něhož se může řada věcí ještě změnit. Krajské volby tak lze brát jako předběžný a spíš orientační odraz nálady voličů před sněmovními volbami.

Lze očekávat, že se někteří „noví" jihomoravští politici budou ucházet o poslanecká křesla? Například lidé z hnutí ANO, jako je třeba Petr Vokřál, nebo někdo z hnutí Žít Brno a jeho okolí?
Kumulace zastupitelských mandátů z různých politických úrovní je v českých poměrech běžná věc. Mimochodem není to zrovna nejpozitivnější, protože politik pak „lítá" mezi různými funkcemi a na žádnou se plně nekoncentruje. Kandidatura populárních lokálních politiků v parlamentních volbách může určitě výsledku dané kandidátky pomoct. Jde ale samozřejmě o osobní rozhodnutí, do hlavy zmíněných politiků nevidím.

Jaká budou témata voleb? Bude mezi nimi silné například téma migrace? Máme se obávat posílení krajně pravicových stran a hnutí a jejich úspěchu ve volbách, jako se tomu stalo třeba na Slovensku u Kotlebovců?
Pokud se nějakým způsobem znovu vyhrotí migrační krize, mohlo by to být jedno z významných témat voleb. Logicky se také dá čekat prezentování tématu bezpečnosti, nicméně stejně jako u migrace platí, že není jasné, kdo na něm může nejvíc profitovat. Krajské volby ukazují, že ve chvíli, kdy s tím operují téměř všichni, přestává takové téma významně mobilizačně působit na voliče. Osobně bych také čekal, že se může hodně projevit efekt některých ekonomických témat, typicky třeba politické dělení na vztahu k elektronické evidenci tržeb, která bude nabíhat příští rok pro další oblasti podnikání. Pro občanské demokraty a TOP 09 může být odpor k elektronické evidenci tržeb silná karta, stejně jako z druhé strany pro ANO, které je spojováno s jeho prosazením. Je jinak dost pravděpodobné, že nebude jedno ústřední téma voleb, bude jich prostě několik. Opravdu hodně záleží, co bude v době voleb lidi zajímat a také, kam strany zaměří kampaň.

Čtěte také: Prezidentský kandidát Michal Horáček: Jsem úplně jiný než Schwarzenberg. Ve všem

Podle současné situace, očekáváte nějaké převratné změny na postech lídrů jednotlivých stran?
Stran máme ve sněmovně hodně, nicméně v tuto chvíli se téměř u žádné nezdá pravděpodobné, že by před nejdůležitějšími volbami „vykročily do neznáma" a vyměnily předsedu. Navíc u ANO a Svobody a přímé demokracie je strana fakticky na předsedovi závislá a má v ní privilegované postavení. Výměna je tak u těchto dvou stran prakticky vyloučená. Dovedu si ale představit, že například u TOP 09 by se mohla objevit myšlenka, že volebním lídrem do sněmovních voleb nebude předseda strany. Funkce předsedy a volebního lídra se zkrátka rozdělí.

Co nového pro politickou scénu v České republice přinesou prezidentské volby?
Záleží na tom, jestli se stávající prezident Miloš Zeman rozhodne kandidovat. Pokud ano, má v lednu 2018 velkou šanci znovu uspět. Pokud se rozhodne nekandidovat, úplně se tím překreslí soutěž před volbami a skončí „hledání antizemana", které na mě začíná působit obsesivně.

Očekáváte vy osobně pro politology zajímavý či rušný rok? Co se vyplatí nejvíce sledovat?
Určitě se vyplatí sledovat prezidentské a parlamentní volby ve Francii a parlamentní volby v Německu. Obojí může ovlivnit budoucí směřování Evropy (pozn. red.: Favoritkou na zisk prezidentského křesla ve Francii je šéfka pravicové populistické Národní fronty Marine LePenová, v Německu obhajuje křeslo kancléřky křesťanská demokratka Angela Merkelová).

Autor: Alžběta Nečasová

1.1.2017 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pneuservisy jedou na sto procent
37

Zimní sezona motoristů je tu. Jen výměna pneumatik ale není všechno

Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
9

Ustojí Babiš hlasování o nedůvěře? Vondráček svolal schůzi na pátek

Německo přitvrzuje. Vrahům arabského novináře chce zakázat vstup do Schengenu

Německo hodlá znemožnit 18 občanům Saúdské Arábie, podezřelým z vraždy novináře Džamála Chášukdžího na půdě konzulátu v Istanbulu, vstup na území Schengenského prostoru. V pondělí o tom informoval německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Na Marsu byla voda v kapalném formě mnohem déle. Kaňony vyhloubily záplavy

Hluboké kaňony, údolí a krátery na povrchu Marsu vznikly díky rozsáhlým záplavám, trvdí vědci. Voda v kapalném stavu se tak na rudé planetě vyskytovala možná ještě miliardu let poté, kdy se odborníci domnívali, že zmizela. Povrchová voda proto měla významný dopad na formování dnešní podoby Marsu.

Muž propíchal pneumatiky sedmi autům. Letošní rekord, hlásí policie

Propíchané pneumatiky u sedmi aut. Takový pohled se naskytl jednomu z místních v neděli ráno na parkovišti v brněnské Bulínově ulici naproti Sono Centru. Po vandalech, kteří mají zničená kola na svědomí, nyní pátrá policie.

Nemám důvod slyšet záznam vraždy saúdskoarabského novináře, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump si nehodlá poslechnout audiozáznam zachycující vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Záznam Spojeným státům a dalším zemím poskytlo Turecko. Chášukdží byl zabit začátkem října na saúdskoarabském konzulátu v tureckém Istanbulu a jeho tělo se dosud nenašlo.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT