Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hluk bude trápit zase víc lidí, zvýší se limity

Praha – Kvůli výstavbě nových obchvatů chce ministerstvo zdravotnictví vydat nařízení, které povolí vyšší decibely. Ekologové se bouří.

7.1.2011 10
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Když se Knopovi nastěhovali do malého domku v Polanecké ulici v Ostravě, před okny měli jen běžný provoz. Jejich klid ale vzal za své. Kousek od jejich domova totiž vyrostla křižovatka spojující obchvat s dálnicí, na kterou se najíždí právě ulicí vedoucí kolem domku Knopových.

„Správa silnic nám nechala vyměnit jen jedno okno v obývacím pokoji. Na víc prý nemáme nárok. Hluk ale slyšíme pořád. Okolo jezdí i těžké tahače s návěsy, což je na ohluchnutí. Ostatní okna si tedy asi budeme muset vyměnit za svoje peníze. Napsal jsem žádost o přeměření hlučnosti, ale zatím nikdo nereagoval,“ popisuje svou situaci Ladislav Knop.

Podobný problém jako Knopovi mají statisíce obyvatel Česka. Ministerstvo zdravotnictví se situaci rozhodlo řešit tak, že chce limity u silnic a železnic zvýšit až o 15 decibelů. Podle analýzy Národní hlukové observatoře ČR by se tak naše republika stala třetí nejtolerantnější zemí, co se týče hlukových limitů, z 26 států Evropské unie (EU).

„To je řešení problému jen tím, že ho přestaneme vnímat. Návrh se objevil už před volbami, ale protože vyvolal nespokojenost lidí, zase zmizel. Teď se vynořil těsně před Vánocemi, kdy ho zastínily jiné události, a navíc ve zkráceném připomínkovém řízení. Nemyslím si, že je správné problém nekonzultovat a pak přijít s definitivním řešením,“ říká Pavel Holubec z iniciativy ProAlt, která proti zvyšování limitů protestuje.

Změna do tří měsíců

Podle ministerstva zdravotnictví však může opatření pomoci vybudovat nové stěžejní komunikace, navíc stát ušetří na budování protihlukových zábran. „Nařízení by mohlo začít platit v průběhu prvního čtvrtletí 2011. Jako jediná země v EU máme normy hluku zafixovány k pevné hranici, to znamená, že oproti jiným zemím neexistuje možnost výjimky v případě, že v lokalitě nelze normu splnit ani přes veškeré technologické možnosti. Předpokládáme, že možnost stavby nových obchvatů lidem v centrech měst uleví a sníží se hluková zátěž,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Kvůli ruchu únava i horší imunita

Světová zdravotnická organizace považuje stálé vystavování hluku nad 55 decibelů za velmi rizikové a nad 65 decibelů za prokazatelně poškozující zdraví. Zvyšuje se riziko kardiovaskulárních chorob, chronické únavy a agresivity. Může také dojít ke snížení imunity, zhoršení paměti, ztrátě pozornosti nebo nespavosti.

Zdraví příliš nepodpoří ani fakt, že si lidé v rušných oblastech prakticky nemohou otevřít okno. „Teď v zimě nebo když prší je hluk větší, ale máme zvukotěsná okna, což docela pomáhá. Nedovedu si ale představit, že bych větral o letní noci. Přistěhoval jsem se z klidné lokality a na rámus jsem si nezvykl,“ stěžuje si Martin Mrlina ze vsetínského sídliště Rokytnice.

Kvůli plánovaným zvýšením hlukových limitů se však mnozí, kteří u rušných komunikací žijí, již žádných opatření, jako jsou protihluková okna, nedočkají. Nové rušné silnice navíc vyrostou přede dveřmi i těm, kterým výstavba kvůli zákazu hygienické stanice nehrozila.

„Cenu dálnic lze snížit jinak než účelovým zvyšováním limitů hluku: lepší přípravou a efektivním zadáváním veřejných zakázek ve stavebnictví a promyšlenějším územním plánováním. Novela problém neřeší, ale přenáší ho na občany, kteří se mohou jen obtížně bránit,“ říká předseda Strany zelených Ondřej Liška.

#nahled|https://g.denik.cz/1/00/0701_hluk_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/00/0701_hluk.jpg|Hluk v České republice#

Právnička Markéta Višinková z Ekologického právního servisu řekla Deníku:
Zdraví obyvatel vyměníme za levnější dálnice

Podle Markéty Višinkové z Ekologického právního servisu umožní výjimky z hlukových limitů zvýšení ruchu na všech silnicích.

Ministerstvo zdravotnictví chce schválit nařízení zvyšující hlukovou hranici. Jak by se dosavadní hodnoty změnily?
Nařízení nemění limity pro vnitřní prostory, ale jen pro vnější. Tyto dva údaje spolu však souvisí – nejde jeden nastavit na nulu a druhý na padesát. Základní hlukový limit venku má sice zůstat na úrovni 50 decibelů, ale k tomu by se přičítaly ještě korekce. Ty umožňují pro stavbu silnic, dálnic a železnic v případě, že dostupné technické a organizační možnosti nedokážou zajistit nižší hluk, přičíst k limitu ve dne až 15 decibelů a v noci až 10 decibelů.

Musel by investor splnit nějaké podmínky, aby mu byla povolena vyšší hranice?
Nařízení nikde nedefinuje, jestli se stavebník dostatečně snažil a vyčerpal všechny technické a organizační možnosti. Do těch však spadá i to, že silnici lze vést jinudy. Nařízení tedy nedává smysl. Naopak umožňuje jednoduchou aplikaci nejvyššího limitu. Noční hranice by tedy byla 60 decibelů, ačkoliv Světová zdravotnická organizace doporučuje 40 decibelů. Od 55 decibelů už jde o vážné obtěžování hlukem, které způsobuje onemocnění.

V čem by tedy mělo být zvýšení limitů přínosem?
Už v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo vyčísluje, kolik peněz díky vyšší hlukové hranici ušetří na stavbě protihlukových stěn. To umožní také stavbu některých silnic a dálnic, které jsou již naplánované, ale nevešly se do limitů. U těch, které již stojí a hranici překračují, se tento stav zlegalizuje. Není to tedy nástroj, jak chránit lidi před hlukem, ale jak udržet v provozu silnice a postavit další. Znamená to, že se nebudou muset stavět protihlukové stěny a další opatření, jako jsou protihluková okna nebo opláštění budov. Budou moci vzniknout silnice, které by jinak nestály, ale za cenu, že lidé, kteří u nich bydlí, budou trpět hlukem způsobujícím dlouhodobé zdravotní potíže.

Pokud je hluk vyšší než povolená hranice, na koho se mají obyvatelé obrátit?
Na hygienickou stanici. Ta by měla provést měření, a pokud je potvrzeno překročení limitu, může i vyloučit zdroj hluku z provozu. Pokud hygienická stanice nezareaguje nebo problém nevyřeší, je možné obrátit se na soud s takzvanou sousedskou žalobou. Známý je případ ulice 5. května v Praze, kdy už nejvyšší soud rozhodl o tom, že Praha musí udělat opatření, kterými by hluk snížila.

Mohou lidé prostřednictvím stížnosti na hygienické stanici přimět provozovatele hlučné silnice k tomu, aby jim například instaloval protihluková okna?
Tuto možnost nemá hygienická stanice a dokonce ani soud. Ten pouze přikáže, aby žalovaný přestal hlučet, ale jakým způsobem to udělá, to už je na něm. Lidé tedy mají možnost ovlivnit instalaci protihlukových opatření pouze nepřímo. Stává se, že pod hrozbou sousedské žaloby investor vymění okna, není k tomu ale nucen soudem či jiným úřadem. Jen když stavba překračující limity ještě nestojí a pouze se plánuje, pak ji hygiena nepovolí. Investor v takovém případě musí přislíbit výstavbu protihlukových stěn či dalších opatření, která se pak dostanou i do rozhodnutí o povolení stavby.

Chystáte se podniknout nějaké kroky na protest proti zvyšování hlukových limitů?
V této věci budeme mít vystoupení na zdravotním výboru poslanecké sněmovny. K našemu vyjádření ohledně zvedání limitů se mohou připojit i lidé formou SMS nebo mailem. Kdo se bude chtít do protestu zapojit, 26. ledna v 16 hodin bude demonstrace proti hluku před ministerstvem zdravotnictví.

MICHAELA KOUBOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

7.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
5

Národ krabičkářů. Čeští zaměstnanci si nejčastěji nosí k obědu jídlo z domova

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Evropský soud: minimální výška coby podmínka pro přijetí k policii omezuje ženy

Požadování téže minimální výšky pro muže i ženy, ucházející se o práci u policie, je pro ženy diskriminující. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie.

Úmrtí europoslance Ransdorfa prošetřila policie. Nic protiprávního nezjistila

Pražská policie odložila prošetřování okolností úmrtí europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) s tím, že nezjistila nic protiprávního. Dnes to uvedl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ransdorf náhle zemřel loni v lednu ve věku 62 let. O prošetření smrti usilovala politikova rodina, která skon dávala do souvislosti s Ransdorfovým zadržením ve Švýcarsku.

Miliardář Soros převedl většinu svého zbylého jmění na Fond otevřené společnosti

Investor George Soros převedl 18 miliard dolarů na jím založenou síť neziskových organizací Fond otevřené společnosti, která je podle mediálních ohlasů druhou největší filantropickou grantovou skupinou v USA. Částka představuje většinu odhadovaného Sorosova jmění.

Úroky hypoték v září vzrostly. Za celý rok se čekají rekordní objemy

V září vzrostla průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů na 2,04 procenta. Objemy i počty oproti srpnu ale klesly. V průběhu let byl přitom častěji větší zájem o hypoteční úvěry v září než v srpnu. V devátém měsíci letošního roku počty sjednaných hypoték meziměsíčně klesly o 274 smluv na 8235.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení