Světla zhasnou například na hradě Špilberk v Brně, v Alžbětiných lázních a v chrámu svaté Máří Magdalény v Karlových Varech nebo v kostele svatého Václava a centru v Mníšku pod Brdy. 

„Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ uvedla ředitelka institutu Veronica Yvonna Gaillyová.

Klimatické závazky

Někteří z účastníků si dali také klimatický závazek. Frýdek-Místek hodlá snížit energetickou náročnost budov, podpořit centrální zásobování teplem a také výměnu topných systémů v domácnostech za nízkoemisní či bezemisní. Prostějov chce více fotovoltaických panelů na budovách a zlepšit využití dešťové vody pro různé účely. Blatno na Chomutovsku bude více třídit odpad, podporovat finančně i nadále výměnu kotlů za ekologicky šetrné typy a dotovat čističky odpadních vod.

„Věříme, že letošní Hodina Země nebude pouze symbolickým aktem, ale budou za ní stát skutečné závazky, které přihlášené obce i jednotlivci splní,“ dodala Gaillyová.

Hodina Země v regionech

V sobotu večer mezi půl devátou a půl desátou potemní i centrum Pardubic. Vůbec poprvé se do projektu zapojí také dominanta krajského města – pardubický zámek. „Zámek Pardubice je národní kulturní památkou a také největší památkou ve městě. Její nasvícení odpovídá jejímu významu. Přesto se rádi připojíme k akci, která dnes už jako jedna z mnoha apeluje na zodpovědné chování vůči prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětlil ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. 

Některé obce se zapojit odmítají z čistě praktických důvodů. V Přelouči například nechtějí komplikovat občanům pohyb po neosvětlených ulicích. „Za daleko důležitější považujeme činit konkrétní kroky, které přispějí k ochraně životního prostředí. Každoročně například ve městě nahrazujeme vybrané úseky veřejného osvětlení moderními úspornými svítidly,“ vysvětila starostka Přelouče Irena Burešová.

Podpořit životní prostředí se rozhodlo i vedení středočeského Kolína. To se k akci připojí zhasnutím některých dominant města včetně chrámu svatého Bartoloměje.

Zajímavý program si na sobotní večer pro návštěvníky připravila hvězdárna v Jičíně. Po promítání ekofilmu Děkujeme za déšť bude následovat pozorování noční oblohy, které bude pokračovat i po skončení Hodiny Země. 

K akci na podporu životního prostředí se připojí i řada menších obcí, jako například Dušníky na Litoměřicku. „Na 60 minut zhasneme byty, domy nebo veřejné osvětlení,“ vysvětlila zastupitelka Olga Haškovcová.

Zúčastní se také v Příboře na Novojičínsku, kde vedení města zhasne osvětlení farního kostela Narození Panny Marie a Regionálního památníku československého letectva. Na svých webových stránkách zároveň vyzvalo občany, aby akci podpořili zhasnutím světla.

Stranou nezůstane stát ani hlavní město Praha. O půl deváté na hodinu zhasne osvětlení Vyšehradu, Vítkova a Petřína. „I letos se hlavní město Praha připojí k mezinárodní akci, která připomene vážnost problému globálního oteplování, na které bylo poukázáno již v roce 2007,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlubuče.

Původ v Sydney

Hodina Země je každoroční mezinárodní akce založená Světovým fondem na ochranu přírody. Prvním, kdo chtěl netradičním způsobem upozornit na změnu klimatu, byla australská opera v Sydney v roce 2007. Postupně se vždy poslední sobotu v březnu zapojovala další města po celém světě.

Česko se účastní od roku 2010. Do loňského happeningu se zapojilo přes sto měst, obcí, památek a dalších subjektů. Na celém světě se zúčastnilo 187 zemí, zhaslo 3000 památek a připojily se miliony jednotlivců a organizací.