Horáček uvedl, že přesně neví, kolik podpisů má. Může jich prý být 47 tisíc, stejně jako 52 tisíc. "Každý den přicházejí další obálky s podpisovými archiy," řekl. Vytvořil si prý také zároveň velkou síť podporovatelů, jež čítá kolem 2500 lidí. 

Mluvčí kandidáta Jiřího Drahoše Lenka Pastorčáková zatím představu o podpisech nemá. Uvedla však, že mají v týmu zhruba 400 ověřených dobrovolníků, kteří sbírají podpisy, další jsou připraveni. Lékař Marek Hilšer má podle svých slov dva tisíce podpisů, přitom začal se sběrem nejdříve - již v polovině března. 

24. dubna pak začali se sběrem jak Jiří Drahoš, tak současný prezident Miloš Zeman. Horáček začal shánět podporu po Velikonocích.

Kromě Horáčka, Drahoše, Zemana a Hilšera chtějí také kandidovat někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevili bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková.

Kandidáti na prezidenta musejí shromáždit alespoň 50.000 podpisů. Podle novely zákona platné od letošního roku musejí podporovatelé kandidátů na nominační petici připsat ke jménu i číslo občanského průkazu či pasu. Změna má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům.

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Termín vyhlásí předseda Senátu.