„Jsem rád, že vláda schválila předčasné důchody pro horníky z hlubinných dolů. Ti lidé si to zaslouží!," napsal na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Práce horníků patří k nejnáročnějším profesím a tito lidé se často potýkají se zdravotními následky. Jde o výrazné solidární opatření," doplnil později v prohlášení.

„My počítáme s tím, že takové maximální číslo je asi 3500," komentovala dnes ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) počet horníků, kterých se opatření může týkat. Při hlasování ve Sněmovně doufá Marksová i v podporu nevládních stran, pokud hnutí ANO pro návrh nebude. Při dnešním hlasování se jeho ministři zdrželi.

O tom, že si hlubinní horníci předčasné důchody zaslouží je přesvědčen i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). „Není to rozhodnutí o českých miliardářích, ale o lidech, bez kterých by republika neměla dost tepla ani elektřiny a kteří se kvůli pracovnímu prostředí hluboko pod zemí dožívají kratšího věku než zbytek populace," uvedl v prohlášení.

Půlroční boj

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že rozhodnutí vlády je logické. „Víme, jak to vypadá s (hornickými) důchody v celé Evropě. Vláda to schválila, teď nás čeká, řekněme, půlroční skoro boj o to, aby to prošlo parlamentními výbory a Poslaneckou sněmovnou, následně pak samozřejmě Senátem," řekl Pytlík.

Kabinet o novele důchodového pojištění diskutoval poprvé na jaře, pak v červenci a dvakrát v září. Proti návrhu se stavělo ministerstvo financí, které tvrdilo, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém. Šéf státní kasy a předseda hnutí ANO Andrej Babiš chtěl, aby se na řešení více podílel majitel dolů OKD.

Nová pravidla

Podle návrhu ministerstva práce by dřívější důchod byl pro havíře, kteří dělali pod zemí a odpracovali 3300 směn v uhelném a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole a u uranu o 219 směn méně. Nová pravidla by měla podle plánu platit od října příštího roku.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se v procentním dílu horníků nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13.274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně. Přes sto milionů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by to mohla dosahovat asi 700 milionů, pak by klesala.

Hlubinné doly jsou v ČR v současnosti provozovány zejména v Moravskoslezském kraji, a to v režii společnosti OKD. Ta má své doly na Karvinsku (původní doly Darkov, Karviná a ČSM) a Ostravsku (důl Paskov, ve kterém je těžba utlumována a uzavřen by měl být do konce roku 2017). Hlubinným způsobem se dále těží i uran, a to v Rožné na Žďársku, tamní důl provozuje státní podnik Diamo. Hlubinné dobývání se pak v malé míře používá i v severních Čechách, kde společnost Severní energetická získala povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA. Těžba tam začala letos v létě a měla by trvat asi pět let.