Ve vládní variantě by horníci mohli do penze zhruba v 58 letech. Nová pravidla by měla platit od října.

Celkové výdaje na vládní opatření spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun do roku 2055. Návrh sociálních demokratů by podle jejich odhadů zvýšil náklady o sedm miliard nebo o 3,5 miliardy korun. Dřívější odchod do penze by se podle ministerstva mohl týkat přibližně 3500 horníků.

Dřívější odchod do penze by se měl podle předlohy vztahovat na havíře, kteří odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole méně a u uranu o 219 směn méně.

Důchodová hranice

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně posouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle vládního návrhu by se v procentním dílu horníků nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13.274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci. Poslankyně ANO Radka Maxová neuspěla ve výboru s návrhem ustanovení o zvýhodněném přepočtu procentní výměry starobních důchodů z novely vypustit.

Hlubinné doly jsou v ČR nyní provozovány zejména v Moravskoslezském kraji, a to v režii společnosti OKD. Má své doly na Karvinsku a Ostravsku, kde je čeká útlum. Hlubinným způsobem se dále těží i uran, a to v Rožné na Žďársku, tamní důl provozuje státní podnik Diamo. Hlubinné dobývání se pak v malé míře používá i v severních Čechách, kde společnost Severní energetická získala povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA.