Klášter v Sázavě začal opravovat střechu věže včetně krovu, výměny šindelové krytiny a hodinového ciferníku. Rekonstrukce bude podle Tůmové stát několik milionů korun a měla by být hotová příští rok. "Listiny, mince, medailonky i dobové dokumenty obsahovala zapečetěná schránka nalezená v měděné makovici kříže sejmutého z vrcholu věže nedostavěného gotického kostela Panny Marie a svatého Jana Křtitele," uvedla. Vše bude předáno odborníkům z NPÚ v Praze k detailnějšímu prozkoumání, zaevidování a ke konzervaci.

U dřevěné hrotnice kříže horolezci našli listinu z roku 1850 psanou česky písmem zvaným kurent, německou obdobou novogotického kurzívního písma. Byl u ní malý balíček se dvěma dvacetikrejcarovými bankovkami a útržky dalšího, také zřejmě peněžního lístku.

Záznam o poškození věže

Schránka vyjmutá z měděné makovice obsahovala latinsky psaný text opatřený dvěma otisky pečetě nejspíše posledního benediktinského opata Sázavského kláštera Leandra Kramáře z doby před zrušením kláštera v roce 1785 Josefem II. Na originál tohoto rukopisu pak v polovině 19. století sepsal farář sázavské farnosti humanistickým písmem v českém jazyce záznam o poškození věže při vichřici. "Podle prvního náhledu listina zřejmě popisuje poslední rekonstrukce věže a napsali ji v první části krásným rukopisem benediktini před zrušením kláštera," uvedl duchovní správce sázavské farnosti u sv. Prokopa Radim Cigánek.

Kromě rukopisu obsahovala plechová krabička mimo jiné v tištěném letáku zabalenou hrst pravděpodobně prsti ze Svaté země, minci, dva medailonky s vyobrazením svatého Benedikta a přívěsek ve tvaru kříže.

Dříve na místě stával dřevěný chrám

Předchůdcem současné podoby funkčního římskokatolického barokního kostela Panny Marie, svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa byl původně dřevěný chrám vystavěný poustevníkem a opatem Prokopem a jeho souputníky na začátku 11. století. Dřevěný kostel převrstvil románský chrám, s jehož stavbou začali slovanští mniši kláštera v poslední čtvrtině 11. století a dokončili jej latinští mniši ve 12. století. Po svatořečení Prokopa začal románský chrám ve 13. století nahrazovat chrám v gotickém slohu, na jehož stavbě se podílela huť Matyáše z Arrasu. Dokončeno z plánovaného trojlodí bylo ale jen kněžiště a jižní loď s monumentální věží, protože vpádem husitů a vyhnáním benediktinských mnichů byly práce na 200 let přerušeny. Od poloviny 17. století se barokně upravené kněžiště gotického chrámu stalo celistvým chrámem, v polovině 18. století po požáru přibyly rokokové prvky a prostor trojlodí je nyní chrámovým nádvořím.