Tato vojenská zbraň (také na černobílém snímku dole) patří do sbírek Vojenského historického ústavu Praha. Vyrobena byla v roce 1921 ve Škodových závodech v Plzni. Houfnice během své služby ve dvacátých letech 20. století najezdila více než 5 000 kilometrů a vypálila stovky granátů. Ve třicátých letech byla převedena do Zemské zbrojnice v Praze. Odtud byla vyzvednuta pro potřeby státního pohřbu Tomáše Garrigue Masaryka, jehož ostatky převážela 21. září 1937.

Podle vojenských výnosů z 29. dubna 1938 byla houfnice odevzdána do sbírek Památníku osvobození v Karlíně na Invalidovně jako historická památka. Předána byla 12. května 1938. Většinu dalších let stála na nádvoří kasáren na Invalidovně.

Od půlky devadesátých let 20. století je umístěna ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech u Týnce nad Sázavou, které je součástí Vojenského historického ústavu Praha. V pondělí 19. prosince 2011 byla převezena do Prahy, aby posloužila k převozu Havlových ostatků.

Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka je houfnice v prvotřídním technickém stavu. Včera ji táhlo šestispřeží kladrubských vraníků. Ti mimochodem našlapovali na speciálních gumových podkovách, aby neuklouzli v pražských ulicích a neponičili dlažbu nádvoří Hradu. Převoz ostatků zesnulé osobnosti na dělostřelecké lafetě je, jak velí historická tradice, vrchol všech poct.

(zdroj: Vojenský historický ústav Praha)

Zuzana Urbánková

Je to milá kuriozita, říká opavský historik

To, že má lafeta úzkou spojitost s opavskou historií, netušili dokonce ani někteří odborníci na slovo vzatí. Například vedoucí Ústavu historie a muzeologie na Slezské univerzitě v Opavě Jiří Knapík se to prý dozvěděl až z našich úst.

„To, že byla lafeta použita při pohřbu T. G. Masaryka samozřejmě vím, ale že by někdy bývala v Opavě, to, přiznávám se, slyším poprvé. Nejsem totiž specialista na vojenské dějiny. Jestli je to ale doloženo, tak to považuji za milou kuriozitu,“ říká známý historik.

Tomáš Pustka