"Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní," uvedl Mynář. "V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou," dodal. KPR podle něj v minulosti poukazovala "na flagrantní pochybení a nepřesnosti", která zmíněná média uváděla, jejich přístup se ale nezměnil. Uvedl, že svým krokem se KPR připojila ke snaze Evropské komise a české vlády bojovat proti dezinformační scéně.

Šéfredaktora týdeníku Respekt Eric Tabery není úplně přístupem KPR překvapen, nekomunikativnost a snaha spíše informace zatajovat než zveřejňovat je podle něj na Hradě celkem velká. "Na druhou stranu překvapuje mě to v té míře, že úřad by si něco takového dovolovat neměl," řekl ČTK. Podobný přístup je podle něj proti zákonům a proti tradici, protože by se úřad měl podrobit veřejné kontrole. Zároveň se podle něj KPR dopouští nactiutrhání vůči Respektu a dalším médiím. Řekl, že Hrad nikdy žádný článek Respektu nenapadl u soudu ani redakci nekontaktoval s nějakou výhradou. "A to, co jsme publikovali, se ukázalo jako pravda," poznamenal. Rozhodnutí proto označil za pokus o umlčení médií, která se Hradu věnují. "Je pravda, že Respekt publikoval spoustu věcí, které se Hradu týkaly, ale holt nemají dělat nepravosti, pak bychom o nich nemuseli psát," doplnil.

"Prezidentská kancelář na nic neodpovídala dosud, zdá se, že nebude odpovídat dál. Zajímat se o ně budeme stejně, otázky od nás dostávat budou," sdělil ČTK šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík.

Šéfredaktor serveru Deník N Pavel Tomášek ČTK řekl, že i dosud jejich server čelil informační blokádě ze strany Pražského hradu. "Dostává se nám zřídkavě odpovědí na naše otázky, které směřujeme oficiální cestou, takže v tomto smyslu se opravdu nic zásadního nemění," řekl. Dodal, že nyní nemá promyšlen plán obrany proti Mynářovu prohlášení. "Kromě toho, že budeme dál poctivě zjišťovat podstatné informace, které se týkají rozhodování prezidenta republiky, jeho kanceláře, a o tom informovat naše čtenáře," dodal. Předpokládá, že reakce byla pravděpodobně vyvolána článkem serveru z tohoto týdne, podle kterého prezident Miloš Zeman nedostal tajnou zprávu BIS k vyšetřování událostí ve Vrběticích, ačkoli byla na Hrad doručena. Zásadní informace se podle serveru dozvěděl až na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).

Šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner Českému rozhlasu Radiožurnál řekl, že rozhodnutí KPR pouze konstatuje stav, který už nějakou dobu existuje. "My míváme pravidelně problémy získat informace z Hradu na jakoukoli otázku, kterou pokládáme," řekl. Zároveň rozhodnutí vnímá jako ocenění práce zmíněných pořadů. "Je to seznam médií, kde je pro novináře lichotivé být a kde bych já nerad chyběl, protože to jsou média, která v dnešní době dělají kritickou žurnalistiku, které je v poslední době málo," dodal. Informace od Hradu se budou reportéři pořadů ČT snažit i nadále získávat, podle Wollnera to je jejich povinnost. Nepředpokládá, že by se ČT obracela na soud.

Chyb se zmíněná média podle Mynáře dopustila při informování o některých kauzách z poslední doby, například o dopisu čínské ambasády, kterým čínské velvyslanectví v Praze reagovalo na zamýšlenou cestu někdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan, nebo o těžbě kamene v Lánské oboře, kterou se zabývá policie.

Mynář média kritizuje, že se odvolávají na anonymní zdroje, označil to za způsob beztrestného lhaní. "Novinář má totiž před soudem právo na ochranu tohoto zdroje, a tak k šíření dezinformace stačí pouze odvolání se na anonymní zdroj," uvedl kancléř.

Mynář byl v centru zájmu médií už několikrát, a to například v souvislosti s nezískáním bezpečnostní prověrky, s přestavbou svého domu nebo s podnikatelskými aktivitami v Osvětimanech. Kvůli dostavbě penzionu v Osvětimanech čelí obvinění z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie, vinu odmítá.