Důvodem je podle zákonodárců podepsaných pod novelou to, že se tato hranice zvyšovala naposledy před sedmnácti roky. „Za tu dobu se hranice škody vzdálila ekonomické realitě, čímž dochází k faktickému rozšiřování kriminalizace,“ konstatuje se v návrhu, který má Deník k dispozici.

Tisíce případů ročně

Od ledna 2002, kdy se naposledy zvyšovala nejen hranice mezi přestupkem a trestným činem, ale i ty ostatní, podle nichž soudy posuzují závažnost případu, prý inflace narostla téměř o čtyřicet procent a zdvojnásobila se i minimální a průměrná mzda.

Pokud by novela úspěšně prošla parlamentem a podepsal ji prezident, ulevilo by to podle návrhu výrazně soudům. „Z trestního do přestupkového řízení by se ročně dostalo cca pět až deset tisíc věcí,“ uvádějí poslanci. Netýká se to přitom pouze krádeží, ale třeba i krácení daně či poškozování cizí věci, například pod vlivem alkoholu.

Zátěž by se ale ze soudů přenesla na úřady obcí, jež mají přestupky na starosti. Podle poslanců by to pro ně ale neznamenalo ztížení práce, protože u podstatné části těchto „malých“ trestných činů není znám pachatel. V reálu by tak úřady řešily maximálně o pět tisíc přečinů ročně více, což by znamenalo zhruba pětiprocentní nárůst agendy.

Lidem, kteří se po změně dopustí třeba krádeže předmětu za osm tisíc korun, by pak nově hrozila pouze pokuta, nikoliv trest vězení jako v současnosti.

Jak se pod novým vedením k tomuto návrhu staví ministerstvo spravedlnosti, se Deníku ani přes přímý dotaz nepodařilo zjistit. Ale podobnou změnu zvažoval i minulý ministr Jan Kněžínek (za ANO). Loni na podzim argumentoval podobně jako poslanci, to znamená dlouhou dobou, kdy se hranice trestného činu nezvyšovala.

„Když si vezmu poměr mezi minimální mzdou a pěti tisíci korunami tehdy a dnes, tak se mi jeví optimální hranici trestného činu vynásobit dvěma,“ řekl tehdy Kněžínek, jehož v názoru podpořila i Unie státních zástupců a řada advokátů. 

Výhoda pro firmy

Zvýšení hranice pro trestný čin ovšem není jedinou změnou, kterou poslanci navrhují. Například chtějí zjednodušit uzavírání dohod o vině a trestu mezi obžalovaným a státními zástupci. Ulevit chtějí i právnickým osobám, tedy firmám odsouzeným za nějakou trestnou činnost, jejich časnějším zahlazením. To by jim usnadnilo například přístup k veřejným zakázkám a cestu k dotacím.