Byt pronajatý Morávkem v ulici, která se tehdy jmenovala Pod Terebkou, se 13. května 1941 stal místem zásahu okupačních úřadů proti skupině odbojářů, již vyšetřovatelé gestapa a abwehru pojmenovávali krycím označením Tři králové – a tak je také dodnes známá. Vedle Mašína a Morávka patřil k jejím vůdčím postavám Josef Balabán.

Balabán nepromluvil

akce diverzního či sabotážního charakteru. Radiotelegrafista Peltán, v historické literatuře někdy označovaný jako čtvrtý ze tří králů, s nimi spolupracoval dlouhodobě – stejně jako vysoký armádní důstojník Tomáš Berka, který tehdy působil na ministerstvu práce.

Na stopu Tří králů se německé bezpečnostní orgány dostaly prostřednictvím agentů nasazených na odbojovou skupinu známou jako PVVZ – Petiční výbor Věrni zůstaneme. Již 22. dubna 1941 byl zatčen Balabán, kterého pak na podzim téhož roku nacisté popravili. Muže zraněného při přestřelce nepřiměly ani výslechy spojené s mučením, aby prozradil své spolupracovníky.

Při akci v Nuslích se Mašín vyznamenal

Již po třech týdnech nicméně následovala akce v Nuslích, kde se vyznamenal Mašín. Gestapo tehdy přišlo vpodvečer – právě v době, kdy vysílačka byla v provozu, protože bylo třeba předat do Londýna depeši s důležitými informacemi od agenta A54 (o němž se dnes ví, že šlo o Paula Thümmela, který sice předával Třem králům důležité poznatky pro londýnský exil, ale současně jako rezident organizoval akce proti odbojářům).

Čin Mašína, který jednoho z gestapáků střelil do břicha, shrnuje text pamětní desky: „Když kryl únik svých spolubojovníků, štábního kapitána Václava Morávka, brigádního generála in memoriam, a radisty četaře Františka Peltána, kapitána in memoriam, byl v tomto domě dne 13. května 1941, při razii gestapa, raněn a zajat hrdina protinacistického odboje podplukovník Josef Mašín, generálmajor in memoriam. Po ročním věznění byl 30. června 1942 popraven v Praze-Kobylisích."

Morávek mohl pracovat ještě téměř rok

Mašín kryl střelbou útěk Morávka s Peltánem, přičemž utrpěl zranění a byl zatčen. Ani při mučení své spolupracovníky neprozradil. Jeho spolupracovníkům se podařilo uniknout, když se riskantně spustili z okna po tenkém lanku zemnicího kabelu vysílačky.

Morávek tak mohl pokračovat v aktivní odbojové činnosti ještě téměř rok (a zřejmě byl stejně jako dřív i v kontaktu se sovětskými agenty NKVD působícími v Praze). Do 21. března 1942, kdy zemřel při přestřelce na místě konspirační schůzky právě s agentem A54 u Prašného mostu. I Peltán podlehl 20. července 1942 zraněním, která utrpěl v přestřelce s příslušníky gestapa.

Rovněž dnešní pojmenování Čiklovy ulice má spojitost s událostmi druhé světové války. Připomíná osud tamějšího obyvatele, duchovního pravoslavné církve Aloise Václava Čikla, který byl také popraven na kobyliské střelnici. Byla to odplata za jeho podíl na pomoci poskytnuté parašutistům, kteří se po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali nedaleko Karlova náměstí – v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.