Aktivismus a konfrontace

„Novináři v České televizi jsou od 90. let minulého století nezávislí, a to na čemkoliv. Zdá se, že i na svých šéfech. V kultuře, která tam vládne, televize patří redaktorům. Označil bych ji za aktivistickou a konfrontační. Zákon o veřejnoprávních médiích není špatný, ale potřeboval by kvalitní prováděcí předpis, který by upřesnil, v čem se projevuje ta veřejnoprávnost, popřípadě, co už jí není,“ míní Petrov, který byl v letech 1993 až 1996 šéfem tiskového odboru a mluvčím Klausovy vlády. Dodává, že k vydání podobných pravidel momentálně není politická vůle, protože by to mohlo vyvolat další spacákovou revoluci na Kavčích horách.

„Chci aspoň iniciovat nepolitickou expertní debatu, aby se toto téma otevřelo. Mohl by z toho vzejít podnět třeba pro příští programové prohlášení vlády. Teď ale všichni leží v zákopech a bojí se do toho sáhnout, aby se nespustil křik o zestátnění, nebo naopak privatizaci ČT,“ myslí si Petrov. Jak dále říká, nezávislost a svobodu médií obecně ovlivňuje volba témat, která musí oslovit nejen čtenáře, diváky a posluchače, ale také inzerenty. „V poslední době se k tomu přidal ještě poměrně nový prvek, a to jsou investoři, kteří do médií dávají peníze, aby skrze ně bojovali proti něčemu, nebo ve prospěch svých zájmů.“

Generační výměna

A co tento muž, který napsal dvě knihy a po roce 1991 byl koordinátorem českých tajných služeb, soudí o stavu české společnosti v roce 30. výročí sametové revoluce? „Největším společným jmenovatelem aktuálního dění je podle mě generační výměna. Přicházejí mileniálové, kteří říkají, že to chtějí jinak. Když se zeptáte třeba protagonistů spolku Milion chvilek pro demokracii a aktivních účastníků demonstrací jak, tak tvrdí, že změna není na nich, protože nejsou politici. Jim se jen nelíbí, jak to je teď. Moje generace chápe, že chtějí, abychom už šli do háje, ale ptá se, co bude pak. Když jsme my před třiceti lety šli na Václavák, věděli jsme to, chtěli jsme zrušení ústavního článku o vedoucí úloze KSČ a vypsání svobodných voleb.“

Celý rozhovor si můžete přečíst zítra v tištěném vydání Deníku.