Zeptali jsme se ho, jak se suché počasí projevuje na hladině podzemních vod i na to, jak dlouho trvá, než se déletrvající a vydatné srážky projeví zvýšením hladiny podzemních vod. Jan Unucka odpověděl Deníku i na další otázky.

„Na úvod je nutné předeslat, že podzemní vody jsou v kontaktu s těmi povrchovými. Ona fráze ,voda je jen jedna' tedy není ani v tomto ohledu až tak od věci. Je však dobré rozlišovat intenzitu komunikace podzemní vody s tou povrchovou. Pokud si vezmeme za příklad takzvaný ,přiříční režim' podzemních vod, dá se mluvit o intenzivní komunikaci vody ve vodním toku a okolních geologických vrstvách, které jsou v těchto případech většinou tvořeny takzvanými kvartérními nezpevněnými sedimenty (usazeným materiálem posledního geologického období, které je v literatuře známější pod pojmem čtvrtohory a trvá posledních zhruba 2,6 milionu let). Tyto sedimenty se vytvářely právě erozní a následnou sedimentační činností řek či ledovců," říká v úvodu rozhovoru Jan Unucka.

Můžete uvést příklady z našeho kraje, kde se pokles hladiny vody v řekách projeví jen s mírným zpožděním i na hladině podzemních vod?

Okolí řeky jako je Odra, Opava, Bělá nebo Morava je toho typickým příkladem. V takových oblastech platí, že klesá-li hladina vody v řece, s mírným zpožděním klesá i úroveň hladiny podzemních vod. V horských oblastech, jako jsou Jeseníky nebo Beskydy, je geologická stavba a horninové složení mnohem komplikovanější, takže takovou jednoduchou relaci často nenalezneme. To vede k paradoxům, že například obyvatel Dolního Benešova nebo Osoblahy vidí, jak mu voda ve studni zaklesává a „mizí", kdežto obyvatel Valštejna v Jeseníkách nebo Bílé v Beskydech zatím ještě tak dramatický úbytek pociťovat nemusí.

Z laického pohledu se zdá, že přibývá dní, kdy máme tropické teploty, a těch srážek máme naopak méně. Projevuje se to i poklesem hladiny podzemních vod?

S přihlédnutím k už zmíněným geologickým komplikacím se dá odpovědět ano. Důvodem v našich přírodních podmínkách jsou většinou sušší zimy bez vydatnější sněhové pokrývky a následné teplé jaro bez výraznějších srážek. Skvělou ilustrací tohoto tvrzení jsou i povrchové vodoměrné stanice ČHMÚ nebo Povodí Odry v horách nebo výzkumná lesnická povodí VÚLHM (například povodí U vodárny v Adolfovicích). Letní bouřky podzemním vodám až tolik neprospějí voda rychle odtéká povrchovým odtokem. Takže lze říci, že podzemním vodám nejlépe spíše pomohou déletrvající regionální deště a hlavně postupné jarní odtávání sněhové pokrývky.

Jak rychle se projeví nárůst hladiny podzemních vod po období, kdy třeba několik dní za sebou vydatně prší?

Pokud se nejedná o bouřky doprovázené vysokými teplotami (= rychlý odtok + velký výpar), se dá říci, že hladiny podzemních vod jsou schopny reagovat v centimetrech. A to platí také obráceně například pro profil podzemních vod Opava tvoří pokles hladiny podzemních vod za měsíc (od 19. června 2015) 12 centimetrů, v mělkém vrtu Mokré Lazce dokonce 30 centimetrů s hodnotou na hranici statistického sucha (to znamená výrazně podnormální) a ve zmiňovaných Mikulovicích se pak úroveň hladiny podzemních vod drží pod hranicí sucha už delší dobu. Berte to ale jen jako příklady, zobecnit to jako trend pro celé povodí Odry a Horní Moravy, to nelze.

O Slovensku se říká, že má hodně podzemní vody. A co naše republika?

Ano, Slovensko má takové oblasti, například jižní část (Žitný ostrov), částečně i východní Slovensko, ale tam to komplikuje kras. Kras je z hlediska dynamiky podzemní vody fenoménem sám o sobě. Co se týká naší republiky, tady bych byl opatrný optimista. My máme vody ještě relativní dostatek. I u nás jsou už ale dnes oblasti (například jih Moravy nebo Lounsko, Poohří), kde už to zdaleka tak dobře s podzemními vodami nevypadá. Dobrý hospodář ale uvažuje vždy dopředu, takže nejde jen o pohled na červenec 2015, ale i letní měsíce dalších let. Pokračoval by-li trend sušších zim s menší výškou sněhové pokrývky, lze další pokles s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Ač vím, jak na tenký led se tímto pouštím, říkám rovnou, že bez vodních nádrží a účelně navržených a provozovaných vodohospodářských soustav to do budoucna nepůjde voda by z vodovodního kohoutku prostě netekla. Podobně jako u zmiňovaného Žitného ostrova na Slovensku máme významné kvartérní (čtvrtohorní) oblasti s poměrně kvalitní podzemní vodou, popřípadě terciérní (třetihorní) kolektory například v povodí Odry a Moravy nebo konečně druhohorní křídové kolektory (kolem Labe). Starší a hlubší vody jsou už ale převážně tak silně mineralizované, že jejich masivnější vodárenské využití není z ekonomického a technologického hlediska racionální.

Může se v dohledné době stát, že by zdroje podzemních vod, laicky řečeno, prostě vyschly?

K tomu vyschnutí zdrojů podzemních vod použiji parafrázi nikdy neříkej nikdy. Podzemní vody jsou složitý systém a často obrovský rezervoár (v některých oblastech Afriky, centrální Asie či Ameriky i jediný). Ale obyvatele starého Egypta či Mykénské civilizace nebo kmen Anasaziů tenkrát taky nenapadlo, že voda v jejich okolí jednou nebude. Do eufemismů jsem se doposud nechtěl pouštět, ale jeden na závěr si tedy neodpustím já osobně to beru jako výzvu hospodařit s vodou zodpovědně, ať je jí dost pro lidi i další živé organismy, které jsou na Zemi našimi sousedy a často i chlebodárci. Vztah k půdě a vodě bude podle mého názoru určující nejen pro střední Evropu v nadcházejících desetiletích. Severoatlantickou oscilaci nebo El Niňo těžko ovlivníme, ale můžeme ovlivnit to, jaká bude krajina, která vláhu přijímá, vsakuje a vypařuje, a jak se bude voda v této krajině vyskytovat a migrovat. Ať už na povrchu nebo pod ním.