Dvě třetiny ženy z azylových domů si myslí, že rakovinou se lze nakazit při kontaktu s nemocným, polovina netuší, že samovyšetřením lze orientačně odhalit rakovinu prsu. Celých 62 procent dotazovaných žen se domnívá, že syfilis nelze přenést přímo z matky na plod, u žloutenky typu B je pak o její nepřenositelnosti přesvědčeno 39 procent obyvatelek azylových domů. Správné hygienické návyky nemá kolem 30 procent žen (například si nemyjí po malé potřebě ruce).

„Zdravotní gramotnost je 
v Česku obecně velmi nízká. 
U našich klientek je ale tento problém ještě výraznější. Většina z nich byla v oblasti výchovy během svého života zanedbávána. Řada z nich se setkala i se zneužíváním nebo násilím. Navíc jsou samy matkami a mají často více dětí," vysvětluje čísla ředitelka SAD Dominika Najvert. Jejich průměrný věk je 33 let, základního vzdělání dosáhlo 63 procent, zbytek jsou středoškolačky, 58 procent z nich má jedno až dvě děti, ostatní pak více. Vrátit se do běžného života a stát se nezávislými jim pomáhají právě azylové domy. „Jenže na zacílené vzdělávání v oblasti zdraví bohužel nemáme dostatečnou kapacitu a zkušenosti," pokračovala Najvert. Proto sdružení společně s GSK pro klientky připravilo seriál seminářů s názvem Krok ku zdraví. „Dozví se z nich potřebné informace od hygieny, očkování a práva při hospitalizaci dítěte až po placení poplatků u lékaře. Během posledních tří let se jich konalo po celém Česku 24," říká Monika Horníková ze společnosti GSK .

Azylové domy pro ženy nabízejí pomoc a přístřeší lidem v krizových životních situacích. Zřizovateli jsou nejčastěji církve či neziskové organizace. Financovány jsou z darů a grantů.