Přestože Česká republika s dalšími zeměmi střední a východní Evropy včetně Slovenska rovněž zaznamenala výrazný pokles úmrtnosti v této oblasti, stále patří z více než tří desítek sledovaných zemí k těm nejhorším.

Obyvatelé v Česku umírali po dvou desetiletích ve srovnání s rokem 1990 na kardiovaskulární onemocnění méně o 41 procent. U mozkových příhod to bylo dokonce o 66 procent méně. „Může za to podstatné zlepšení medicínské péče o nemocné s ischemickou chorobou srdeční," řekl kardiochirurg Jan Pirk. Česko je podle něj na špičce ve využívání moderních zákroků, například přímém zprůchodnění infarktové tepny.

Přesto v roce 2011 zemřelo na infarkt v Česku 260 lidí na každých 100.000 osob. Hůře na tom bylo už jen Estonsko (265), Maďarsko (309) a Slovensko (404). Kvůli mozkovým mrtvicím zemřelo v ČR ve stejném roce 106 osob na 100.000 obyvatel, v Řecku 112, v Maďarsku 124 a na Slovensku 137. Podle Pirka není zlepšení tak markantní, protože v západních zemích se začalo s prevencí výrazně dříve než v Česku. Propagace zdravého životního stylu se přitom projeví až po letech. Kardiochirurg do deseti let očekává v české populaci další zdravotní zlepšení.

Nejlépe si u kardiovasku­lárních onemocnění naopak vedly Japonsko a Jižní Korea se zhruba 40 úmrtími na 100.000 obyvatel. U mozkových příhod bylo nejméně případů úmrtí ve Švýcarsku, Francii a Izraeli (něco přes 40).

Úmrtnost na rakovinu

Počet úmrtí kvůli rakovině se ve stejném období v zemích OECD a neformálního sdružení BRICS, jehož členy jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, snížil o 15 procent. Bylo to především díky nižší úmrtnosti po rakovině žaludku, tlustého střeva, prsu a děložního čípku u žen, stejně jako rakoviny prostaty a rakoviny plic u mužů.

ČR byla v rychlosti snižování úmrtnosti na rakovinu třetí nejlepší s 25procentním poklesem po Švýcarsku (28 procent) a Lucembursku (27 procent). Přesto zůstalo Česko páté nejhorší: k hranici 250 úmrtí na 100.000 obyvatel se přibližovalo společně se Slovenskem nebo Dánskem. K hranici 300 mrtvých se dostalo Maďarsko.

Nejčastější příčina smrti

Kardiovaskulární onemocnění byla ve sledovaných zemích příčinou 33 procent všech úmrtí v roce 2011 a tedy stále nejčastější příčinou smrti v 33 sledovaných zemích OECD. Rakovina je na druhém místě s o něco více než čtvrtinou všech úmrtí registrovaných v těchto zemích.

Rakovina plic byla nejčastější příčinou smrti u mužů a představovala 23 procent všech úmrtí na rakovinu. Kromě toho se ve zprávě uvádí růst množství chronických onemocnění, jako je diabetes s 85 miliony lidí, kteří trpí touto nemocí. Nemocí trpí také téměř sedm procent lidí ve věku 20 až 79 let v zemích OECD.

Úmrtnost následkem infarktu (deset vybraných zemí):

Pořadí, Země Rok 2011 (počet případů na 100.000 obyvatel) Procentuální změna ve srovnání s rokem 1990
1. Japonsko 39 –32
3. Francie 48 –47
14. Švýcarsko 89 –45
20. Německo 115 –48
22. USA 127 –50
23. Polsko 128 –13
30. Česko 260 –41
31. Estonsko 265 –59
32. Maďarsko 309 –6
33. Slovensko 404 +9

Zdroj: OECD

Úmrtnost následkem mozkové mrtvice (deset vybraných zemí):

Pořadí, Země Rok 2011 (počet případů na 100.000 obyvatel) Procentuální změna ve srovnání s rokem 1990
1. Švýcarsko 41 –56
6. Rakousko 48 –69
12. Belgie 57 –49
18. Švédsko 61 –44
26. Estonsko 83 –74
29. Polsko 99 –2
30. Česko 106 –66
31. Řecko 112 –48
32. Maďarsko 124 –52
33. Slovensko 137 –2

Zdroj: OECD