Na začátek několik čísel. V českých školách je celkem 1,74 milionu žáků. Z toho 178 121 má speciální vzdělávací potřeby (SVP). Znamená to, že mají fyzické či mentální postižení, zdravotní handicap, jsou sociálně znevýhodněné, traumatizované, výrazně nadané nebo mají odlišný mateřský jazyk. Nejvíc jich je na základních školách, konkrétně 132 948. Všichni mají nárok na individualizovanou podporu ve vzdělávání, a to na základě zákona z roku 2016. Kromě speciálních pomůcek jde především o asistenta pedagoga. Na ZŠ toto podpůrné opatření (PO) využívá 33 223 žáků.

Právě na asistenty by vyhláška ministerstva školství, která má začít platit příští rok v září, dopadla nejvíc. Podle České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) by na jejím základě o pomoc asistentů přišlo 21 666 dětí. „Ministerstvo školství přichází s návrhem, který zásadně omezuje podporu pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny by měly negativní dopady nejen na ně a jejich rodiny, ale i na pedagogy, spolužáky a společné vzdělávání jako takové. Byl by to konec inkluze,“ uvedla Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV.

Zástupcům profesních asociací pracovníků školských poradenských zařízení, pedagogických pracovníků i rodičů také vadí, že resort školství minulý týden vložil novelizovanou vyhlášku do připomínkového řízení bez konzultací s odbornou veřejností.

„K této vyhlášce bylo teprve v úterý ukončeno připomínkové řízení, připomínky budou vypořádávány. Je tedy předčasné se k ní zatím vyjadřovat a zastávat jakákoliv stanoviska. Obecně lze však uvést, že navrhovaná úprava žádným způsobem nemění hlavní principy a cíle zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů,“ řekla Deníku mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Neúčelné podpory

V důvodové zprávě se uvádí, že „návrh zeefektivňuje systém podpory žáků se SVP s cílem maximální podpory rozvoje jejich vzdělávacího potenciálu“. Podle ministerstva školství ale nejsou podpůrná opatření vždy využívána v souladu s původním záměrem. „Školská poradenská zařízení rozhodují rozdílně a doporučují více podpor než je účelné. Společné vzdělávání komplikuje administrativní zátěž,“ píše se ve zdůvodnění.

Na asistenta pedagoga by nadále měly mít nárok jen děti s mentálním, smyslovým a kombinovaným postižením, se závažnými vývojovými poruchami chování a s autismem. „S navrhovanými úpravami nesouhlasíme, protože zasahují do kompetencí poradenských pracovníků," sdělila na dnešním setkání odborníků Lenka Bittmannnová, zástupkyně Asociace pracovníků speciálně pedagogických center.

Školy také mají přijít o finance na nejčastěji využívané podpůrné opatření -  pedagogickou intervenci. Nově by o jejím poskytnutí měli rozhodovat ředitelé, kteří ji mají vetknout do stávajících úvazků učitelů. „Asistentka pedagoga s učitelkou jsou v naší škole tandem, který přináší dětem možnost učit se svým tempem a být tak ve škole úspěšné.  Bez nich by některé děti byly úplně ztracené, opakovaně neúspěšné, demotivované a potom i naštvané na celý svět. A to snad nechceme,“ říká Karin Marques, ředitelka ZŠ Brigádníků v Praze 10.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) soudí, že děti s fyzickým handicapem nepotřebují asistenta pedagoga, ale osobního asistenta. Jejich přidělování a finanční odměnu by ovšem neměl mít v kompetenci Plagův resort, ale ministerstvo práce a sociálních věcí.

S účastníky shromáždění se ministr shodl, že asistent pedagoga by se měl stát personálním standardem každé školy, podobně jako je tomu nyní v případě speciálních škol. Experti však trvají na tom, že společně s tím musí nadále fungovat možnost získat asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, pokud jejich počet ve škole nebude dostačovat.

Argumenty odborníků

· V českých školách se vzdělává přes 130 tisíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Všechny mají od roku 2016 ze zákona nárok na potřebnou podporu.

· Vyhláška omezí poskytování určitých podpůrných opatření (PO) jen na vybrané skupiny diagnóz, bez náhrady bude zrušeno u více než deseti tisíc dětí.

· Cestou není plošné omezování podpory, ale kvalitní metodické vedení poraden ze strany MŠMT a sjednocení diagnostických nástrojů.

· Omezení poskytování PO administrativu nesníží. Děti se SVP ve školách zůstanou, školy však přijdou o potřebnou podporu a finance. Zůstanou bez ní tisíce dětí např. s tělesným postižením, chronickým či duševním onemocněním, specifickým poruchami učení, vadami řeči, odlišným mateřským jazykem, i děti sociálně znevýhodněné.

· Omezení zkomplikuje nebo dokonce znemožní vzdělávání dětí s těžším zdravotním postižením v základních uměleckých školách a vyšších odborných školách.

· Školy přijdou o finance na nejčastěji používané PO - pedagogickou intervenci. Přesto ji budou muset nadále poskytovat, učitelé ji tak budou muset realizovat v rámci svých úvazků.

· Prováděcími předpisy nižší právní síly nelze omezovat práva stanovená zákony a přijatými mezinárodními úmluvami.

· Návrh je protiprávní a diskriminační. A je také v přímém rozporu se Strategií vzdělávací politiky ČR 2030+, jejímž hlavním cílem je snižování nerovností ve vzdělávání.

Zdroj: ČOSIV