„Cílem kurzů je pomoci nově příchozím cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s jejich právy i povinnostmi,“ okomentovalo to ministerstvo.
Kurzy podle něj pomohou mimo jiné zabránit extremismu a neúspěšné integraci. Ta je podle ministerstva bezpečnostním rizikem.

V rámci kurzů se mají cizinci seznámit například s českou historií, svátky či tradicemi, ale například také o s informacemi o povinné školní docházce, podmínkách zaměstnávání u nás či systému zdravotní péče pro cizince.
Podstatná část pak bude podle materiálů, jež má Deník k dispozici, zaměřená na prevenci domácího násilí a na informace, kde mohou jeho oběti nalézt pomoc. „Zároveň bude informovat o zákazu diskriminace a rovnosti žen a mužů,“ konstatuje se v návrhu vyhlášky.
Kurzy budou vyhrazeny především pro občany rozvojových zemí, kteří zde chtějí žít nebo sem přijedou za prací. Tedy nikoliv pro obyvatele Evropské unie nebo studenty, již přijedou na studijní pobyt.
Jen v příštím roce by se podle odhadů úřadu mělo kurzu zúčastnit dvacet pět tisíc cizinců. Vzhledem tomu, že si je budou platit, bude to podle něj pro stát výdělečná činnost.
Zapojené firmy
Vyhláška se opírá o nedávno schválenou novelu zákona o pobytu cizinců, jež existenci kurzů předpokládá. Nový materiál ministerstva tak upravuje podrobnosti, jako například do jakých jazyků bude tlumočen (například arabštiny, ukrajinštiny, vietnamštiny či angličtiny), co konkrétně má obsahovat nebo jaká bude cena.

V připomínkovém řízení proti kurzům původně protestovali někteří zástupci zaměstnavatelů, podle nichž to měla být pro firmy i zaměstnance zbytečná zátěž. „Původní obavy Hospodářské komory se ukázaly jako neopodstatněné,“ konstatuje nyní právní expertka komory Lucie Plachá. Praxe podle ní ukázala, že je Česko pro cizince sociálně a pracovně atraktivní zemí.
„I v současné době tyto kurzy na vlastní náklady zajišťují již někteří zaměstnavatelé. Dochází tedy k rozdílům u cizinců, kteří tyto kurzy absolvovali a kteří nikoliv,“ vysvětluje Plachá, proč komora nyní kurzy podporuje.