Před přesunem do České republiky z iráckého Erbílu přežívali dlouhé měsíce v uprchlických táborech. „Připadal jsem si tam jako v Guantánamu," porovnává pobyt se známým vězením na americké námořní základně na Kubě technik v ropném průmyslu Emad.

Tábory bez jakékoli ochrany se nacházely daleko za městem a podmínky v nich byly drsné. Tamní Kurdové je kvůli jejich víře diskriminovali. „Žili jsme tam v plechovém kontejneru. Panovalo tam hrozné vedro. Měli jsme pocit, že nám vybouchne hlava. Stěny byly tak rozžhavené, že se jich nedalo dotknout. V zimě jsme zase trpěli mrazem. Kdo vypil tamější vodu, měl žaludeční potíže," vzpomíná Hanaa.

Uprchlíci pocházejí převážně z hlavního města země Bagdádu. Situace křesťanů se začala horšit po pádu režimu Saddáma Husajna. „V roce 2005 narostlo násilí vůči křesťanům. Proto jsme se odstěhovali do Karákoše nedaleko Mosulu, kde žilo mnoho křesťanů," vypráví Emad. Do stejného města uprchla z Bagdádu i Hanaa, které tam zavraždili oba rodiče.

V srpnu 2014 však Karákoš napadli vojáci Islámského státu. Oba museli znovu utíkat, i když vůbec nevěděli kam. „Islamisté křesťany podřezávali. Malé děti ukřižovali, pokud nechtěly konvertovat k islámu. Mám tři děti a žil jsem v neustálém strachu o ně. Od chvíle, kdy se narodily, se v Iráku pořád válčí. Neviděl jsem tam pro ně budoucnost," vysvětluje Emad.

uprchlíci z Iráku- uprchlíci jsou křesťané, před přesunem žili v uprchlických táborech v iráckém Erbílu nebo v prozatímním azylu v Libanonu
- prodělali bezpečnostní prověrku a zdravotní vyšetření
- do České republiky dorazilo 41 lidí, do Brna 24
- nyní se budou učit česky a shánět zaměstnání

Ve velkém nebezpečí byly i svobodné ženy. „Teroristé je znásilňovali nebo brali jako sexuální otrokyně. V křesťanské části Mosulu vybuchovala auta s náložemi. Dělostřelecká palba zabila příbuzné z matčiny i otcovy strany," popisuje Hanaa.

Po únavné třídenní cestě z iráckého Erbílu jsou sice vyčerpaní, ale šťastní a vděční. „Pokud chtějí iráčtí křesťané prožít plnohodnotný život, nemají jinou možnost, než utéct. Proto děkuji všem, kdo nám v naší situaci pomohli," říká Hanaa.

Pomalu poznávají Brno a českou kulturu. V neděli vyrazili na bohoslužbu do budovy Apoštolské církve v Životského ulici. „Z bohoslužby odcházeli velice spokojení," uvádí Miroslav Makovička z Nadačního fondu Generace 21, který se o přesun uprchlíků zasloužil.

Po mši si pěšky prošli centrum Brna. „Město se jim moc líbilo. V katedrále na Petrově se pomodlili. Cestou hodně fotografovali," dodává Makovička. V pondělí se začnou intenzivně učit česky. Typické české jídlo zatím neochutnali, protože si vaří v hostelu sami.

MICHAL KIRŠ