Optimisticky například vyzněla panelová diskuse nových krajských radních pro oblast školství, kteří se vzdělávání dlouhodobě věnují a jsou odhodláni věci reálně měnit. Náměstek královéhradeckého hejtmana Arnošt Štepánek (Piráti) uvedl, že ředitel střední školy musí ročně vyplnit a odevzdat 3000 lejster.

„Chceme to stlačit o 15 procent, ideálně o třetinu,“ slíbil Štěpánek. Nehodlá se smířit ani s tím, že distanční vzdělávání v běžné výuce se má podle ministerstva školství ověřovat dva roky: „Nejde o stavbu jaderné elektrárny, ale o výrobu srozumitelných výukových videí pro jednotlivé předměty. My už jsme na tom začali pracovat a do půl roku bude hotovo.“

Náměstek jihomoravského hejtmana Jiří Nantl (ODS) zase poznamenal, že covidové období potvrdilo přehlcení rámcových vzdělávacích programů.

„Nelze ale čekat dalších několik let na jejich redukci. V nové školské komisi Asociace krajů s tím chceme zásadně pohnout,“ řekl Nantl. Ve svém kraji pak hodlá postupně proměnit oborovou strukturu středních škol: „Důraz budeme klást na všeobecné vzdělání, zlepšení odborného a snížení učňovských škol při jejich zkvalitnění.“

Za tento postoj by Nantla pochválil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Podle něj totiž česká ekonomika potřebuje zasypat propast mezi technickými a humanitními směry.

Zkušenost z praxe říká, že absolventi technických univerzit neumějí napsat srozumitelný text, prezentovat svoji práci nebo vést tým a lidé s humanitním vzděláním sice tyto dovednosti mají v malíčku, ale chybějí jim znalosti. „Univerzitní kampusy se nyní stavějí tak, aby matematici a fyzici měli i místně co nejblíž k umělcům a tvůrčím oborům, aby se prolínali, mluvili spolu, obohacovali se,“ říká.

Objevujme talent

Špicar podtrhuje, že u každého dítěte je třeba objevit talent a vytěžit z něj maximum. Platí to především o žácích s nižším sociálně ekonomickým statusem a motivací.

Kdyby se je podařilo podchytit, státní rozpočet by byl bohatší o 78 miliard korun, jak připomněl Dan Svoboda ze společnosti McKinsey.

Všichni panelisté se shodli, že vzdělání je jedinou cestou k prosperitě. „Z průzkumů víme, že dokáže přinášet lidem štěstí, ale také stabilitu do rodin a zvyšovat produktivitu práce,“ zdůraznil ekonom Štěpán Jurajda.