Deník oslovil všech 81 členů horní komory s dotazem, jak se postaví k sněmovní verzi a proč. V termínu odpovědělo 49 senátorů a jen 12 z nich vyjádřilo podporu návrhu svých kolegů ze sněmovny. To je důležité, protože v ní okleštěná podoba registru smluv prošla o jediný hlas. Je možné, že v běžící předvolební kampani by druhé hlasování mohlo dopadnout jinak. Sněmovní novela by se na program Senátu mohla dostat v dubnu. 

Přinášíme plné znění odpovědí vašich zástupců v horní komoře českého Parlamentu:

Milan Štěch (ČSSD), předseda Senátu
Sleduji diskusi a nejsem ještě rozhodnut.

Miluše Horská (KDU-ČSL), místopředsedkyně Senátu
Jsem dlouhodobě pro zákony, které směřují k větší transparentnosti veřejné správy a politického života. Takže podporuji zveřejňování smluv, ostatně v tomto duchu jsem se vyjadřovala a hlasovala již i dříve. Moje aktivita bude směřovat k podpoře původního záměru ministra Jurečky.

Přečtěte si: Dostane jedinou výjimku z registru Budvar? Rozhodnou senátoři

Petr Vícha (ČSSD)
Zatím znění zákona nemáme, ale z dostupných informací došlo k pozitivním změnám, které zmírňují dosavadní nesoulad zákona se stanoviskem ÚOHS. Proto předpokládám podporu zákona. Správnější by však jistě bylo celý zákon zrušit.

Jaromír Strnad (ČSSD)
Schválené sněmovní znění jsem ještě nečetl, ale vítám jakoukoliv úpravu, která by vyjímala hospodářské subjekty, jejichž činnost není závislá na dotacích od státu či obcí. Již při schvalování této nory jsme ji vraceli s tím, že takto předložený zákon pro uvedené subjekty je nesmysl.

Zdeněk Berka (ČSSD)
S velkým zájmem jsem sledoval projednávání návrhu zákona o registru smluv v Senátu Parlamentu ČR v říjnu 2015. Převážná část senátorů měla k tomuto návrhu velmi kritický postoj z důvodu obav z nedozírných důsledků na konkurenceschopnost podniků, v nichž má stát nebo územně samosprávný celek (obce) většinovou majetkovou účast (např. Budvar, ale i obchodní společnosti obcí). Odhadované náklady na provoz centrálního registru jsou až 1 miliarda korun ročně.

Přečtěte si: Škromach je na poloviční úvazek zaměstnaný na Úřadu práce ČR

Důležité byly i vznesené poznatky z pracovní cesty některých členů hospodářského výboru do Rakouska a na Slovensko, kde obdobný zákon již platí. Stručně řečeno, na Slovensku jsou zkušenosti spíše negativní, platnost zákona využívají zejména ti, pro které se staly zveřejněné informace dobrým byznysem v tom smyslu, že je shromažďují a kompletují a dále prodávají – nejsou totiž na jednom centrálním registru. V Rakousku byl největší problém vysvětlit, proč je tento zákon navržen a jaké cíle sleduje. Reakce rakouské strany po pochopení byla taková, že je to absurdní a nemožné. Rakouský starosta 10tisícového města se vyjádřil tak, že městem zřizované podniky musí v konkurenci obstát, nikoliv zkrachovat díky zveřejnění důvěrných informací. I když zazněly i návrhy na zamítnutí, Senát nakonec schválil pozměňovací návrhy o doprovodné usnesení, které zmírňovaly negativní důsledky zákona. Tím se dostal zákon zpět do Poslanecké sněmovny, Senát byl přehlasován a zákon platí v původním znění tak, jak byl propuštěn z PS.

Lze tedy konstatovat, že tento zákon rozděluje podniky a obchodní společnosti na dvě části – ty, které musí, nebo nemusí informace zveřejňovat. Je to nerovné a diskriminační postavení v situaci, kdy stát, potažmo zákonodárci, by měl vytvářet a střežit rovné postavení pro všechny podnikající subjekty. Obdobný zákon, kromě Slovenska, nemá zřejmě v Evropě ani ve světě obdobu, jinak by se na ni předkladatelé určitě odvolávali. Je nutné si uvědomit, že informace jsou v současné době nejcennějším zbožím, přičemž v našem případě naděje na jejich využití k ušlechtilým cílům je malá a pravděpodobnost zneužití je obrovská. To si zřejmě konečně uvědomili i naši zákonodárci v PS a výsledkem je novela zákona o registru smluv.

Vzhledem k tomu, že se ztotožňuji s výše uvedenými a dalšími výhradami k současnému znění zákona, novelu jsem přivítal. Určitě ji v Senátu podpořím a to ve znění postoupeném PS, tedy bez pozměňovacích návrhů. Pokud by totiž byly v Senátu schváleny nějaké pozměňovací návrhy, hrozí riziko, že je PS neschválí, neschválí opětovně ani původní znění novely a bude platit současné znění zákona. To při těsném hlasování v PS a mediálnímu tlaku Rekonstrukce státu vůbec nelze vyloučit.

Psali jsme: Lidovci se pokusí v Senátu vrátit do registru smluv státní podniky

Ivo Bárek (ČSSD)
Již schválení novely o jeden hlas ve Sněmovně naznačuje, že problematika rozšíření výjimek ze zákona o registru smluv je a bude ještě velmi problematické a horké téma. Obecně jakákoliv výjimka ze zákona vždy budí mnoho vášní, ale například u státních podniků, jako je Budvar, které odvádějí nemalé částky do státní kasy, je „být konkurenceschopný" velice důležité.

Je pravdou, že v Senátu se nám teď objevuje podobný návrh, jaký naše komora v roce 2015 vrátila Sněmovně, a ta ho stejně tehdy odmítla.

Je trochu předčasné se blíže vyjadřovat k návrhu, který ještě nemáme v této chvíli k dispozici v kompletní podobě. Pro mě bude jedním z rozhodujících faktorů, jak se k této novele postavím, jednání senátních výborů, které jsou odborným garantem v horní komoře. Dalším bude i diskuse na našem senátním klubu. Již v tuto chvíli jsou avizované možné pozměňovací návrhy. Pokud by se něco na novele při projednávání v Senátu opravdu měnilo, je otázkou, jaký vývoj by pak byl při opětovném hlasování ve sněmovně.
Jako pro mě bezproblémovou beru výjimku pro Českou televizi a Český rozhlas, které by sice pod zákon spadaly, nemusely by ale vkládat do registru smlouvy, které se týkají výroby a vysílání sportovních pořadů, včetně nákupu práv, a dohody o nákupu práv převzatých pořadů.

Přečtěte si: „Vykostěný" registr se týká i pražských firem

Jaroslav Malý (ČSSD)
Zákon o registru smluv nevyvolává zájem jen vašeho Deníku, ale celé řady firem a podnikatelů. Ani se nedivím. On totiž vyvolává polární názory a polarizuje tím část společnosti.

Na jedné straně je snaha zprůhlednit uzavírané smlouvy, viz dílo Rekonstrukce státu, což  mnohdy vede k označování lidí, kteří se tomu brání, za korupčníky a podvodníky.

Na druhé straně se obchodníci a podniky brání tím, že není jasná formulace, kdy jde o obchodní tajemství a kdy může být uzavřená smlouva zpětně zneplatněna, a podezřívají protivníky z nadržování konkurenci. Do toho vstoupili poslanci s početnými výjimkami, které si odhlasovali.

Za této situace skutečně vyčkám názoru ústavně-právního výboru Senátu a hospodářského výboru Senátu a jejich názor , současně s prostudováním původní a poslanecké verze, mi bude vodítkem k hlasování či nehlasování. Zákon je pozměňovacími návrhy hodně změněn a ztrácí na původní razanci. Je na posouzení, zda ona razance byla přiměřená, či nadměrná. A o tom budu nad materiály hodně přemýšlet. Rozhodnu se po důkladné úvaze. Pokud budou podobně uvažovat ostatní senátoři, či alespoň většina, dá se předpokládat, že dojde k dalším změnám a zákon se bude vracet zpět do sněmovny.

Božena Sekaninová (ČSSD)
Podpořím úpravy zákona o registru smluv. Samozřejmě po věcné diskusi v Senátu. Zejména pokud jde o státní firmy. Ty se pohybují v prostředí veřejných prostředků, ale i v obchodní praxi. Pokud budou muset vše zveřejňovat, budou velmi diskriminovány, proti firmám v soukromém vlastnictví. Obchodní a další informace mají dnes cenu zlata. Diskutujeme například o Budvaru. Svlékne-li ho zákon "do naha" a ostatní pivovary budou využívat svá obchodní tajemství, je jen otázkou času, kdy bude nekonkurenceschopný a zprivatizuje ho nějaká nadnárodní společnost. Zákon by měl veřejnosti umožnit kontrolu, ale nebýt likvidační. Nevěřme falešným prorokům. Pod pláštěm ideálů možná jen chtějí vykopat další tunel do státního rozpočtu.

Přečtěte si: Komise vybrala kandidáty na ředitele Budvaru

Radko Martínek (ČSSD)
Po seznámení s textem schváleným v PS se rozhodnu, jak budu hlasovat. Můj názor je ale dlouhodobě konstantní. Zákon je třeba zamítnout. Jedná se o největší útok na veřejný sektor od kuponové privatizace. Nikdo se neobtěžoval vyhodnotit finanční dopady zákona. Organizačně půjdou do desítek, možná stovek milionů a v dopadech do miliard. Je v rozporu s evropským právním pořádkem (stanovisko ÚOHS). Jeho katastrofální dopady byly jasně prokázány na semináři, který se v Senátu k této záležitosti konal 26. 4. 2016. Vůbec nechápu, jak takový zákon může vzniknout v konkurenčním prostředí tržního hospodářství. Jeho dopad v boji proti korupci je mizivý. Je pouze nástrojem pro výdělek firem, které se  na základě informací z něj získaných chtějí živit. Nevybíravý útok zastánců zákona na zákonodárce nemá obdobu.

Milada Emmerová (ČSSD)
Soudím, že z obecného hlediska je spravedlivý původní návrh pana ministra Jurečky. Konečná verze sněmovního návrhu nevystihuje smysl původní verze, a proto se po diskuzi v rámci senátního klubu připojím ke změnám v Senátu.

Jaromír Jermář (ČSSD)
Rozhodnu se na základě diskuse na plénu a případně i na základě předložených pozměňovacích návrhů.

Jiří Dienstbier (ČSSD)
S výhradou, že ještě není k dispozici ve sněmovně schválený text zákona, na základě informací z médií nepředpokládám, že bych hlasoval pro verzi schválenou v Poslanecké sněmovně. Zřejmě budu pro zamítnutí zákona. Změny v registru smluv, který není ještě ani plně účinný v sankční části, nemá smysl provádět bez jasného doložení, že stávající právní úprava skutečně poškozuje určitý typ podnikajících subjektů v konkurenčním prostředí, aniž by to bylo řešitelné nástroji, které registr smluv nabízí. Schválení registru smluv bylo důležitou součástí protikorupčních opatření i ve vládním prohlášení. Směřuje k transparentnímu nakládání s veřejnými prostředky a prostředky právnických osob se stanoveným vztahem ke státu nebo územní samosprávě. To je správný cíl, chránící zájmy občanů – daňových poplatníků, který je možné omezit pouze ze skutečně zásadních důvodů.

Přečtěte si: Hrozí pád zákona o internetovém registru smluv

Patrik Kunčar (KDU-ČSL)
U návrhu novely zákona o registru smluv rozhodně podpořím případný pozměňovací návrh, který vyjme z povinnosti zveřejňovat smlouvy pouze naprosto klíčové státní podniky včetně n.p. Budvar. Domnívám se, že pro tak rozsáhlé zmírnění, které odhlasovala sněmovna, není důvod. Jsem pro zmírnění pro maximálně 5-10 nejdůležitějších státních podniků, a to ještě za podmínky, že každé vyjmutí bude pečlivě zdůvodněno.

Lumír Kantor (KDU-ČSL)
Jednou z úloh senátora je chránit Českou republiku a její zájmy. Jsem pro maximální transparentnost, avšak s výjimkou, která se týká národního podniku Budějovický Budvar, jehož zahrnutí do registru smluv by znamenalo velký problém pro tento podnik a tudíž i český stát.

Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL)
Vykostěnou či vykastrovanou sněmovní verzi nepodpořím. Podpořím ty senátní pozměňovací návrhy, které budou směřovat k původnímu znění zákona o registraci smluv, neboť ho považuji za dobrý a užitečný. Vytvořil jednoduchý nástroj pro veřejnou kontrolu nad veřejnými prostředky, na což má veřejnost právo a což je nutno veřejně připomínat. Poznámka na okraj: Docela nechápu, proč by měl stát vařit pivo.

František Bradáč (KDU-ČSL)
Ještě nejsem úplně rozhodnutý, ale hlavně v zájmu jednoty hodlám podpořit změny, které navrhuje ministr zemědělství (tedy minimum výjimek – např. jen Budvar ). Nicméně si myslím, že proti korupci se má bojovat systematičtěji než jen odhalením vnitřností státních podniků, které může mít i negativní vedlejší účinky.

Přečtěte si: Podle Budvaru vyjmutí z registru smluv zamezí ekonomickým škodám

Jaromíra Vítková (KDU-ČSL)
Podpořím původní návrh, důvodem je bod ve volebním programu KDU z roku 2013: pro omezení korupce budeme podporovat (mimo jiné) povinné online zveřejňování veřejných zakázek, smluv a faktur (včetně zakázek malého rozsahu od 50 000 korun a veškerých smluv uzavřených všemi složkami státu, příspěvkovými organizacemi i podniky ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví státu, a to na jednom místě a s možností vyhledávání podle různých klíčových parametrů).

Jiří Carbol (KDU-ČSL)
Nepodpořím sněmovní verzi, která vyjímá z povinnosti zveřejňování skoro všechny státní a městské podniky.
Pokud na tom bude shoda v senátním klubu KDU-ČSL a nezávislí, tak podpořím vyjmutí ze zákona pro Budvar, která byla původním obsahem novely.

Pokud ale taková jednotlivá změna nebude pro naše senátory akceptovatelná, budu hlasovat pro zamítnutí sněmovní novely zákona. I nadále podporuji původně schválený záměr zveřejňování smluv, který vede k transparentnosti a lepšímu nakládání s veřejnými prostředky.

Anna Hubáčková (za KDU-ČSL)
Zatím nemám v ruce ani zákon o registru smluv ani podnět Mariana Jurečky. To, co zatím vím z novin a debat, nechci komentovat, dokud nebudu míst k dispozici oba materiály.

Šárka Jelínková (KDU-ČSL)
Chtěla bych se vrátit k verzi pana ministra Jurečky. Dle mého názoru je dobré národní podnik Budvar v tomto „podržet", aby neměl problémy s dalším fungováním a rozvojem. S touto výjimkou nemají problém žádné zúčastněné strany.

Zdeněk Brož (za KDU-ČSL)
Podpořím verzi pana ministra Jurečky. Další navržené úpravy jsou tak rozsáhlé, že zákon celkově přestává mít smysl, bude nakonec zatěžovat jen samosprávné celky.

Přečtěte si: Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Libor Michálek (Piráti +SZ+KDU-ČSL)
Budu hlasovat proti Sněmovní verzi novely zákona o registru smluv. Platné znění zákona o registru smluv nejde nad rámec zákona o svobodném přístupu k informacím. Prakticky to znamená, že smlouvy obsahující obchodní tajemství již dle platného znění nepodléhají zveřejnění. V tomto smyslu je iracionální již původní verze ministra zemědělství mířící pouze na Budvar.

Jako starostka sice nemám problém zveřejňovat smlouvy, ale nesmí dojít ke zneužívání informací v nich uvedených a s tím problém mám. Zda to v novém zákoně bude uspokojivě řešeno, teprve uvidím.

Renata Chmelová (KDU-ČSL+Piráti+DPD+LES)
Registr smluv považuji za dobrý nástroj, který zvyšuje transparentnost hospodaření státu, měst a obcí. Budu proto hlasovat proti poslanecké novele a pouze pro minimum výjimek.

Stát dnes v zájmu lepšího výběru daní zpřísňuje dohled i nad vcelku zanedbatelnými finančními operacemi občanů (EET aj.). Je tedy správné, aby si i občané mohli jednoduše zkontrolovat, jak hospodaří stát a samosprávy. Palčivé je to zejména u tzv. městských akciovek nevytvářejících zisk, ale hlubokou, nikým nekontrolovanou ztrátu. Jsem z Prahy 10, takže vím, o čem mluvím.

Petr Orel (KDU-ČSL+SZ)
Zatím nejsem zcela rozhodnut, ale s velkou pravděpodobností budu hlasovat pro zamítnutí této novely.

Jitka Seitlová (SZ+ KDU-ČSL)
Budu v senátu podporovat verzi původně navrženou panem ministrem Jurečkou. Pokud by Senát přijal sněmovní verzi, ztratila by celá právní úprava svůj smysl.

Přečtěte si: Nákupy za miliardy? Špitály pořizují léky bez soutěže a bez smluv

Václav Láska (SZ, KDU-ČSL)
V první řadě budu hlasovat pro návrh zamítnout novelu. Protože naprosto likviduje původní záměr zákona. Pokud tento návrh neprojde, budu hlasovat proti návrhu na schválení zákona ve znění postoupeném sněmovnou. A následně podpoří, všechny pozměňovací návrhy, které by odstraňovaly výjimky ze zákona schválené sněmovnou.

Ladislav KOS (KDU-ČSL+SZ+HPP11+Piráti))
Vynětí státních a městských firem z povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv považuji za krok nesprávným směrem. Jednak proto, že jejich zakázky tvoří cca 1/3 finančního objemu registru a jednak proto, že státní a městské firmy jsou často pod politickým tlakem zakladatelů. Jako odstrašující případ může sloužit např. obsazení dozorčích rad i představenstev a.s. založených některými pražskými městskými částmi. Takto vedené akciové společnosti si zasluhují zvýšenou veřejnou kontrolu, nikoli vynětí z povinnosti zveřejňovat smlouvy.

Podpořím proto návrh směrem k návrhu ministerstva zemědělství nikoli k verzi PS

Jiří Šesták (STAN/HOPB), místopředseda Senátu
Budu podporovat návrat k návrhu ministra zemědělství, aby zákon neměl výjimky mimo jediné, týkající se n.p.Budvaru.
Zákon, aby měl smysl, se má týkat všech institucí, hospodařící s veřejnými prostředky - n.p. Budvar i když je národní podnik, nehospodaří s veřejnými finančními prostředky, je finančně nezávislý na státním rozpočtu. Naopak do něho nemalou měrou přispívá

Aplikace tohoto zákona by Budvar ohrozila v desítkách soudních sporů o známku, které vede v mnoha zemích světa a které jsou jeho strategickým bohatstvím. Zároveň by ho výrazně poškodila vůči vnitrostátním i zahraničním obchodním konkurentům, neboť by zcela obnažila výrobní a obchodní strategii Budvaru. Tuto povinnost ostatní výrobci piva nemají a zřejmě ji ani nikdy mít nebudou. 

Přečtěte si: Aktivisté vs. komunisté. Registr smluv je důvodem rozepří

Jiří Vosecký (STAN)
Nejdříve chci svůj postoj sdělit kolegům ze senátního klubu. Přijde mi to trochu nefér, abych jim sděloval své názory přes média.

Petr Holeček (STAN)
Zákon o registru smluv samozřejmě podpořím v jeho původní verzi. Pozměňovací poslanecké návrhy nepovažuji za dobré, registr smluv se pak stane pouhým torzem zamýšleného. Učiním tak na schůzi hospodářského výboru i na plénu Senátu.

Michael Canov (STAN)
Technicky se hlasuje nejdříve o schválení ve znění PS (pokud to někdo navrhne). Když to neprojde, tak se hlasuje o zamítnutí návrhu PS (pokud to někdo navrhne). Když ani to neprojde, tak se hlasuje o pozměňovacích návrzích.

1. Budu hlasovat PROTI schválení sněmovní verze
2. Budu hlasovat PRO zamítnutí sněmovní verze (pokud zamítnutí nikdo nenavrhne, navrhnu ho sám)

Odůvodnění mého postupu: Návrh schválený poslaneckou sněmovnou je výsměchem samotné podstatě registru smluv a je krajně diskriminační vůči té menšině, které nedává zákon výjimku. Proto budu v první řadě hlasovat proti schválení
sněmovní verze a pro schválení jejího zamítnutí.

3. V případě, že dojde na pozměňovací návrhy, budu velmi zvažovat, zda podpořit výjimku pro Budvar a pro ostatní ne, neboť mám podezření, že by tím došlo k diskriminaci jiných státních podniků oproti Budvaru.

4. Chci však (v případě, že dojde na pozměňovací návrhy) pozměňovacím návrhem zrušit § 3, odst. (2), písm. f) v současnosti platného zákona 340/2015, neboť ten dává výjimku Kanceláři prezidenta republiky, Poslanecké sněmovně, Senátu, Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Kanceláři
Veřejného ochránce práv a Úřadu Národní rozpočtové rady, neboť nechápu, proč mají mít výjimku právě tyto úřady, které by naopak měly jít příkladem.

Přečtěte si: Aktuálně z Plzeňska: kvůli EET skončila prodejna po 27 letech

Zbyněk Linhart (STAN)
Jestli budu hlasovat pro zamítnutí této novely, nebo pro pozměňovací návrh, který by tu sněmovní verzi značně zredukoval, ještě nevím, nemluvil jsem ještě s kolegy. Opět se ukazuje, že politické proklamace velké části stran se míjí s reálným děním a hlasováním poslanců!

Jaroslav Kubera (ODS), místopředseda Senátu
Zákon o registru smluv je důsledkem honby za transparentností, která má nedozírné negativní následky. Nejlepší byznys je tzv. boj proti korupci až do úplného zmrtvení. Zákon vůbec neměl být přijatý, budu navrhovat se tím vůbec nezabývat, takže by platila sněmovní verze

Lumír Aschenbrenner (ODS)
Nenastane-li nic neočekávaného, což nepředpokládám, budu hlasovat pro sněmovní verzi. Posledních dvacet let se pohybují na komunální úrovni a myslím si, že zveřejňování smluv by městské (i státní) podniky v hospodářské soutěži výrazně handicapovalo. Například Plzeňská teplárenská a.s. nenakládá s veřejnými penězi a ani nemá monopolní, či dominantní postavení na trhu. Konečný dopad zhoršeného postavení takovéhoto městského podniku by v důsledku mohl vést i ke zdražení služeb pro občany města. A podobných městských podniků je v ČR mnoho.

Miloš Vystrčil (ODS)
Zákon se zapracovanými pozměňovacími návrhy zatím ještě nerazil do Senátu. Zřejmě jsou přijaté pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně ještě zapracovávány a senátní tisk se zapracovanými přijatými změnami teprve vzniká.
Považuji za správné si nejdříve přijaté změny a jejich dopady osobně v originálním dokumentu prostudovat, a potom odpovídat.

Jiří Burian (ODS)
Jsem rád, že se Deník věnuje mj. i problematice „registru smluv". Je to jedna ze součástí celého e-governmentu a elektronizace veřejné správy. Aktuální stav legislativního procesu ohledně této novely je následující – sněmovní verze dotčeného návrhu zákona do Senátu dosud nedorazila, takže se s ní zatím ani nezabýval organizační výbor ohledně přikázání senátním výborům a tisk tak nemohl být ani zatím zařazen na program jednání pléna Senátu. Budoucí senátní tisk se bude projednávat i v jednotlivých klubech a názor se bude teprve tříbit. Je proto zatím zcela bezpředmětné i neseriozní se jakkoliv vyjadřovat k budoucímu hlasování. Tolik stručně k mojí filosofii utváření názoru a pozice pro budoucí hlasování.

Přečtěte si: Šmejdi opět řádí. Tentokrát nabízí "výhodnou dražbu" cen energií

Tomáš Jirsa (ODS)
Problematika zákona o registru smluv je deformována mediální kampaní nevládních organizací, v tomto případě hlavně tzv. Rekonstrukcí státu. Slyšeli jsme, jak byl zákon „vykostěn", umožňuje korupci apod. Jihočeši jsou dlouhodobě svědky, jak je podobně debata o Šumavě deformována kampaní Hnutí Duha, organizací, která na svoji činnost čerpá milionové dotace od státu, ale pro ni a ostatní nevládní organizace povinnost zveřejňovat své smlouvy a kontrakty, tedy registr smluv, neplatí.

Jaká je však skutečnost, resp. které společnosti byly ze zákona vyjmuty? Jedná se o firmy ve vlastnictví státu, které „mají průmyslovou nebo obchodní" povahu, tedy ty, které se pohybují v konkurenčním prostředí, a zveřejňování smluv je poškozuje v konkurenčním boji. Tím tyto firmy a následně stát a občané přicházejí o zisk, typickým případem je pivovar Budvar. Do těchto firem spadají zároveň vojenské podniky, které vyvíjejí vojenskou technologii pro armádu. Jistě není v bezpečnostním zájmu České republiky, aby informace o těchto výrobcích a vojenských systémech byly zveřejňovány. Z důvodu bezpečnosti byly vyjmuty smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninou.

Vysokým školám poslanci vyjmuli povinnost zveřejňovat smlouvy v oblasti výzkumu a inovací. Investice do výzkumu nemohou být znehodnoceny zveřejňováním informací v průběhu výzkumu.

Český rozhlas a Česká televize nebude muset zveřejňovat smlouvy týkající se sportovních přenosů. Jedná se o nákupy autorských práv, kdy dodavatelské firmy z důvodu konkurence nechtějí umožnit zveřejnění ceny, proto by se některé typy přenosů staly pro tyto instituce nedostupnými.

Jak je evidentní, každá z těchto výjimek měla svůj důvod a opodstatnění. Smyslem nebylo vyjmout smlouvy z dohledu veřejnosti, ale vrátit postavení těchto subjektů na úroveň ostatních společností, které se v dané oblasti pohybují nebo zajištění bezpečnosti České republiky. Nevidím důvod, proč bych pro tyto úpravy neměl hlasovat. Problém ale je, že vláda touto novelou chrání státní firmy a všechny ostatní v tom marasmu nechává. Nejlepší by bylo nemít zákon žádný. Ekonomika šlape jako dobře namazaný stroj a daně se vybírají jako nikdy v minulosti, ale vláda do toho hází vidle registrem smluv, kontrolními hlášeními, EET a dalšími buzeracemi komplikuje podnikatelům život.

Přečtěte si: Rekonstrukce státu kritizuje poslance Horáčka, prý zradil

Zdeněk Nytra (ODS)
Nechci odpovídat ve stylu «Princezna koloběžka», neboť to konečné znění ještě nemám nastudováno.

Možná jsem nezachytil ten správný detail, ale moc nerozumím návrhu pana ministra Jurečky, v čem je v této oblasti rozdíl mezi národním podnikem a některými státními podniky.

Je-li pravda, jak tvrdí Rekonstrukce státu, že problémy podnikatelských subjektů byly vyřešeny, proč národní podnik potřeboval tuto výjimku a jiné subjekty ne?
Takže - v tuto chvíli - je mi bližší poslanecká verze.

Zuzana Baudyšová (ANO)
K danému zákonu jsem již své stanovisko vyjádřila svým hlasováním v rámci přijetí daného zákona o registru smluv v Senátu ČR (dne 22.10. 2015).

V souvislosti s novelou zákona 340/2015 Sb. (zákon o registru smluv) zastávám souhlasné stanovisko s maximálním množstvím zveřejňovaných smluv v rámci orgánů státní správy i samosprávy. Vytváření výjimek v rámci registru smluv v souvislosti s hospodařením firem, ve kterých dané smluvní firmy podnikají, by mělo být naprosto výjimečným a dlouhodobě zdůvodnitelným mechanizmem, který neotevře vodopád dalších požadavků na rozšiřování tohoto seznamu.

V rámci projednávání dané novely zákona 340/2015 Sb. v Senátu ČR předpokládám v nejbližších dnech podrobnou a zodpovědnou diskuzi v rámci senátního klubu ANO.

Jiří Dušek (ANO)
Registr smluv má jistě k dokonalosti daleko. V tomto okamžiku ale nevidím důvod pro jeho okleštění do podoby, jak přichází ze sněmovny. Pokud mne diskuze v Senátu nepřesvědčí jinak, budu hlasovat pro zachování původní verze.

Jaroslav Větrovský (ANO)
Já osobně určitě budu hlasovat pro původní úpravu registru. Tedy, že kromě Budvaru, musí pro všechny podniky s většinovou účastí státu a obcí platit povinnost v registru zveřejňovat smlouvy. Se zájmem sleduji, jak lidovci po negativní reakci veřejnosti berou zpátečku.

Jsem ale přesvědčený, že Senát to vrátí zpátky tak, aby tenhle protikorupční nástroj opět plnil svůj účel.

Ivan Hoffman k registru smluv: Odtemňování

Ladislav Václavec (ANO)
Osobně jsem názoru, že zákon přidává spoustu práce organizacím, u nemocnic mnou řízených je zveřejňování smluv a jejich dodatků opravdu obrovská administrativní zátěž. Na druhé straně, pokud byl zákon přijat, měl by platit pro všechny, bez výjimek. Hlasovat budu v souladu s klubem ANO.

Eliška Wagnerová (SZ)
Mám po dentální operaci několik dnů volno a ankety se nemohu zúčastnit.

Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz)
Ještě nejsem na sto procent rozhodnut a rozhodnutí bude záviset na jednáních. Přiznám se ale, že zatím jsem nakloněn spíše k podpoře sněmovní verze.

Tomáš Czernin (TOP 09/STAN)
Domnívám se, že tento zákon cílí k transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky. Každé jeho omezení, každá výjimka z jeho platnosti ho pokřivuje. To, co Sněmovna schválila hlasy poslanců ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL, je naprostý výsměch původní myšlence zákona a facka všem, kteří to s průhledným hospodařením s veřejnými prostředky myslí vážně.
Pro sněmovní návrh hlasovat nebudu, naopak, budu hlasovat proti němu. A upřímně doufám, že na půdě Senátu vládne dost zdravého rozumu, abychom tomuto paskvilu zabránili.

Přečtěte si: Duel Jandák vs. Dienstbier: Má ČSSD podpořit kandidaturu Zemana?

Jiří Růžička (TOP 09)
Spíš to vypadá na nepodporu sněmovní verze, ale vyčkám na stanovisko klubu

Jan Veleba (SPO)
V Senátu budu hlasovat pro schválenou sněmovní verzi. Považuji za nesprávné, aby státní a městské podniky byly dány všanc konkurenčním soukromým firmám, které povinnost registru smluv nemají. To, že by z této povinnosti byl vyňat pouze Budvar, považuji za nesystémové řešení, která má pan ministr Jurečka rád. Viz jeho zásahy do dotační zemědělské politiky, ale to je jiná kapitola.

Ivo Valenta (Strana soukromníků)
Nejprve si počkám na to, jaké varianty vůbec budou předloženy, ať se mohu skutečně zodpovědně rozhodnout. Zatím je na podrobnější analýzu brzy, ještě nebylo vypracováno ani finální znění z Poslanecké sněmovny. Musím ale přiznat, že v souvislosti s registrem smluv je pro mne v tuto chvíli, stejně jako při jeho schvalování, stále zarážející, že se nevztahuje například i na různé aktivistické neziskové organizace, které také čerpají veřejné prostředky a jejich utrácení podléhá jen chabé kontrole. Tomuto tématu by bylo dle mého názoru vhodné se znovu věnovat.

Alena Dernerová (nezávislá)
Osobně bych podpořila původní návrh pana ministra Jurečky, který se týkal právě Budvaru. Registry smluv jsou nyní povinné, i když si o nich můžeme myslet co chceme.

Přečtěte si: Politik známý vulgaritami. Váňa by se mohl vrátit do parlamentu