Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak regulovat říčky? Gumovými jezy

Praha – Ničivé povodně jednou za 50 až 100 let? To dávno neplatí. Podle hydrologů 
i ekologů budou záplavy a silné přívalové deště stále častější. Odborníci se přou, jak se před vodou chránit. Vláda plánuje stavbu nových přehrad, ekologové jsou naopak pro pozvolné zaplavování krajiny.

12.6.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Krutiš Dalibor

Navíc to není jen Vltava 
a Labe, které se jako drak přehnaly republikou. Impuls jim daly menší a nenápadnější toky, které do těch větších ústí. Týká se to také pražských potoků – Rokytky, Botiče nebo Šáreckého potoka – jejich koryta jim při povodni zdaleka nestačila. Problém přitom tkví v jediném: tyto říčky většinou nejsou regulovány.

„Absence investic do menších vodních toků je a je dlouhodobá," potvrzuje Petr Holeček z České gumárenské společnosti, která už přes 30 let ví, jak rozlití menších řek snadno zabránit. Gumárna Rubena vyrábí speciální vakové jezy, které jsou pro potoky 
a menší řeky ideální.

„Hradící jez vypadá jako tubus nebo velký válec, který je ukotven do betonového lože a staví se na toky příčně. Čerpá se do něj voda a podle toho se gumový jez zvyšuje nebo naopak klesá, a reguluje tak množství vody, která přeteče," vyjmenovává pozitiva Jiří Holeček. „Je to vhodný prostředek pro zachycení první povodňové vlny. Než se udělá kaskáda, tak to trvá, tohle je rychlé řešení," dodává. Voda k naplnění vaku se navíc dá použít z konkrétního toku.

Nelze ji protrhnout

Podobných jezů je u nás kolem šedesáti, nejstarší zadržuje vodu už 35 let.

Pryž je vyztužená textilní tkaninou, a přestože je silná zhruba jen jeden centimetr, protrhnout ji takřka nelze. Na rozdíl od obyčejných jezů guma nerezaví. Navíc je to menší investice než do klasického jezu z betonu.

Řeky se u nás začaly regulovat před 200 lety, nejoblíbenějším řešením bylo tok napřímit. Za posledních 150 let se české nejvýznamnější řeky zkrátily zhruba o 4600 kilometrů. Například Labe se 
v Polabské nížině mezi Jaroměří a Mělníkem zkrátilo 
z původních 400 kilometrů na dnešních 180.

„Velké přehrady nejsou správnou odpovědí na povodně. Neřeší jejich příčinu, ale následek. Správným lékem je vhodná zádrž vody v celých plochách povodí," uvedl odborník na ochranu vod Jiří Malík ze sdružení Živá voda. Ekologové varují především před kácením lužních lesů a zastavováním niv, které vodu dokáží zadržet.

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

12.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Rome a Julie

Shakespeare se zamiloval. Kde? V Libni

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT