Tón debatě udal rektor UK Tomáš Zima, když sdělil, že na univerzitu letos zavítá 1400 mladých lidí ze zahraničí a 1100 jich vyjede ven. Jen tato čísla by stačila ke kladnému hodnocení našeho desetiletého členství v EU, z níž zmizely bariéry pro výměnu osob i kapitálu. Přesto v aule byla hmatatelně cítit nespokojenost akademiků s karikaturou myšlenky společného evropského domu, kterou houževnatě vytvářeli Václav Klaus a ODS. „Hlas intelektuálů byl slabý a přehlušil ho politický lomoz," řekl prorektor pro vědu Jan Konvalinka.
Uspokojil ho projev současného šéfa premiérových poradců Vladimíra Špidly, podle něhož naše členství v unii mělo vesměs pozitivní přínos. „Evropa je pro nás přístavem, který nabízí bezpečnostní, ekonomické i kulturní zakotvení. EU je přitom lidské dílo a jako takové má spoustu nedostatků, je ale mimořádnou inovací, největší od dob Vestfálského míru," řekl Vladimír Špidla. Jeho předchůdce v Evropské komisi Pavel Telička pak dodal, že díky přístupovým jednáním jsme zkultivovali naše instituce, převzali vyzkoušené právní normy a do určité míry zúžili prostor pro různé nešvary.
Nevyužitý potenciál
„Přes všechna pozitiva, která nám vstup do EU přinesl, jsme nedokázali nabídnutý potenciál využít," uvedl Pavel Telička, který je zároveň lídrem eurokandidátky hnutí ANO. Ze všech přítomných jedniček sněmovních stran právě on vykazoval největší míru sebevědomí ohledně znalostí struktur EU. Jako lobbista samozřejmě zná zákulisní taje evropské politiky. Otázka je, jak připomněla v LN lídryně strany LES a bývalá velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová, zda to stačí. „Telička jako poradce prosazoval přesun peněz z železnice na dálnice, pracoval pro těžební společnost OKD, byl členem dozorčí rady Bakalovy společnosti RPG Byty, prosazoval stěhování brněnského nádraží a lobboval za předraženou čistírnu odpadních vod v Praze," napsala Vicenová.
V podtextu jejího výčtu je tedy obava, že lidé jako Pavel Telička by v Bruselu nemuseli hájit zájmy ČR, ale svých bývalých klientů. Z toho lídra ČSSD Jana Kellera podezírat nelze. Jeho pětiminutovka, v níž představil svou unijní vizi, však nabídla hlavně zamyšlení nad citacemi slavných vědců, konkrétních podnětů v ní bylo málo. Posluchač se neubránil dojmu, že ostravský profesor sociologie by v Bruselu víc hledal materiál pro své bádání, než aby byl schopen prakticky něco prosadit. Jako političtí rutinéři se projevili euroskeptičtí zástupci politického spektra, Kateřina Konečná z KSČM a Jan Zahradil z ODS. Velmi blízký postoj zaujali lidovecký docent mezinárodního práva Pavel Svoboda a bývalý viceguvernér ČNB v barvách TOP 09 Luděk Niedermayer.
Oba jsou přesvědčení Evropané s odporem vůči populistům se zahnědlým zabarvením. „Byl bych rád, kdyby lidé chápali, jak je Evropa hluboce demokratická. Je věcí nás všech, zda obstojí ve výzvách, jichž bude přibývat," řekl Luděk Niedermayer. Všichni panelisté se shodli, že tou hlavní bude v příštích letech společná energetická bezpečnost, zaměstnanost a konkurenceschopnost.