Psychoterapeut: I kdyby s ním studentka flirtovala, pedagog do toho nesmí jít

V čem je univerzitní prostředí pro sexuální násilí či obtěžování specifické?
Nejde ani o pracovněprávní vztahy ve firmě, ani o vztahy učitel a žák na střední škole. Na vysoké škole studují dospělí lidé, kteří mají zodpovědnost sami za sebe. Pokud s někým vstoupí do vztahu, je to jiná situace než na střední škole, kdy je svedení učitelem společensky vnímané jako větší míra zneužití.

Čím se liší asymetrické mocenské postavení pedagoga a vysokoškolské studentky oproti šéfovi a jeho podřízené na pracovišti?
Pracovněprávní prostředí je v tomto ohledu mnohem lépe zmapované. Dlouho se hovoří o bossingu (šikana a ponižování podřízeného – pozn. red.) o sexuálních formách nátlaku či o zneužití mocenského postavení na pracovišti. Šéfové tu nemají tolik roli autority, ke které zaměstnanci vzhlíží. Jde tam spíše jen o hierarchii a šéf má možnost zlepšit či zhoršit podmínky podřízeného.

Jak jsou karty rozdány na vysoké škole?
Tam hraje důležitou roli, že pedagogové bývají pro studenty autority a často i vzory. Funguje tu ale i mocenské postavení, mohou totiž významně zlehčit či ztížit vykonání zkoušky. Navíc z práce se odchází snáze než z vysoké školy. Když člověk odejde ze zaměstnání, může celkem snadno začít někde jinde. Ale když je vyvíjen na studenty tlak ze strany profesorů, je to složitější. Může to také znamenat úplně skončit s vysokoškolským vzděláváním, protože se třeba daný obor jinde nestuduje. A nebo jde o kapacitu v oboru, v němž se lidé znají, a studenti se bojí, že si v něm udělají špatné reference.

Musíte to vydržet, slýchávaly obtěžované studentky. Teď se věci daly do pohybu

Co když studentka s pedagogem flirtuje?
Ty případy leckdy nejsou úplně černobílé. Někdy nemusí jít ze strany vyučujícího o nějaké vydírání nebo sexuální nátlak. Některé studentky tím, jak k profesorovi vzhlížejí, jdou sblížení proaktivně naproti. Úkolem profesora ovšem je do toho nejít. Měl by si být vědom své výrazně nesymetrické mocenské role a vztahu závislosti a nezneužívat toho. Sám jsem na studiích zažil, jak pedagog sváděl studentky. Nevyvíjel na ně žádný nátlak, jen využíval, nebo spíše zneužíval svého šarmu a své role autority.

Změnilo se výrazně nahlížení společnosti na tyto skutky? Oslovené organizace se shodovaly, že dnes se už tyto případy začínají brát mnohem vážněji a studenti se méně bojí ozvat.
To, jak se o tom ve společnosti mluví, je nesmírně důležité. Třeba v 90. letech si na sexuální násilí či obtěžování nikdo nestěžoval, protože tehdy by se okolí studentce vysmálo a řeklo by jí: „Proč jsi s tím pedagogem lezla do postele? Vždyť tě nikdo nenutil.“ Dneska pro tyto případy funguje podstatně větší citlivost a člověk má mnohem větší naději, že se dočká zastání a opory. Pokud tedy nebyl proaktivní, ale stal se terčem manipulace nebo sexuálně laděného nátlaku. Ale dokonce i když jde studentka do sexuálního vztahu s pedagogem kvůli získání výhod, měla by společnost nahlížet na tyto případy jako na zneužívání nerovného mocenského postavení ze strany pedagoga, které je neetické a nemorální.