Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Sokol: Cizince nesmíme vylučovat nejenom kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě

Praha /ROZHOVOR/ – Příchod křesťanských Iráčanů vzbudil nevoli mezi obyvateli českých měst a obcí. Jak zaznělo v besedě ve Smilovicích, podle starousedlíků se má vláda starat především „o své lidi, ne o nějaké migranty". Kde se bere tolik zášti a neporozumění? O tom Deník hovořil s filozofem Janem Sokolem.

19.2.2016 25
SDÍLEJ:

Filozof a bývalý děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Jan Sokol Foto: čtk

Uprchlická vlna ze zemí Blízkého východu a severní Afriky zalila celou Evropu. Přestože se běženci České republice vyhýbají, odpor našich občanů vůči migrantům je nebývale silný. Čím si to vysvětlujete?
Odpor k jinému, k cizímu, je přirozená součást lidské mentální výbavy a v každém z nás je kousek xenofoba – ostatně podobně jako v sobě máme i kousek kleptomana. Ale od toho jsme lidé, abychom se některé své náklonnosti učili ovládat. Za druhé nevíme, jak moc je ten odpor skutečně silný: kdybyste se mě jen tak zeptala, zda chci bydlet vedle třeba Marťanů, asi bych také řekl ne. Ale když naši extrémisté svolají manifestaci, sejde se pár stovek lidí – a to i když tam vystupuje sám pan prezident. I to je světový unikát. Rozhodující jsou podle mého dvě věci; předně faktická nezkušenost, protože 
z úplně neznámého jde největší strach. Přitom jsme zatím měli štěstí: Vietnamci, Ukrajinci i Číňané žijí mezi námi bez velkých problémů a z některých se dokonce stávají Češi. Druhý problém vzniká zneužitím těch přirozených strachů: když politik veřejně říká, že uprchlíci tu chtějí zavést šaríu a sekat nám ruce, je to „šíření poplašné zprávy" a na to je i paragraf.

V různých debatách, na schůzích, demonstracích je slyšet, že lidé z jiného civilizačního okruhu mohou rozložit nejen evropský sociální systém, ale rozleptat hodnoty, na nichž Evropa stojí. Německá kancléřka Angela Merkelová jim loni otevřela dveře dokořán s opačným zdůvodněním, totiž že by EU ztratila svoji humanitní podstatu, kdyby nepomohla lidem v nouzi. Otázka zní, jaké procento příchozích je v existenciální nouzi?
V zemích, kde s tím mají víc zkušeností, se na to dívají možná praktičtěji: člověk málokdy jedná z jediné motivace, a tak se i ta nouze obtížně rozlišuje. Rozlišovat se ovšem musí. Když se společnost nebrání, může ji rozleptat agilní skupina nacistů nebo komunistů, obvykle domácích. Proto se OSN kdysi rozhodla pro ten velkorysý a trochu nepříjemný princip lidských práv pro všechny. Otázka dnes zní, zda ho my, Evropané, dokážeme obhájit a případně i ubránit před každým, kdo ho zpochybňuje a „rozleptává". Ať přichází z kterékoli světové strany.

Prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar v rozhovoru s Deníkem uvedl, že když do Evropy přijde milion uprchlíků, jistě to problém nebude a snadno se integrují, ale když jich bude deset nebo patnáct, už to přinese velké potíže. Kde je podle vás ona číselná hranice, nebo o ni primárně nejde?
To se dělalo před 50 lety. Dnes víme, že se imigranti hrnou do velkých měst, kde je těžko najít hranici, kdežto my zatím žijeme „na venkově", kde je cizinec kuriozita. Podstatné je, že ani imigranti nemohou zůstat tak docela cizí: jazyk se naučit musí, nemají-li zůstat ze společnosti vyloučení, a my se musíme naučit třeba s nimi občas promluvit. Společnost je nesmí vyloučit nejenom kvůli nim, ale hlavně kvůli sobě. Na tom totiž závisí, zda se tu naučí žít a pracovat jako občané, anebo zda je donutíme krást a podvádět. Desítky milionů uprchlíků už sice Evropa zažila – třeba v roce 1945 – ale to si nikdo přát nemůže. Tím spíš se i Evropa a hlavně Česká republika musí začít starat také o to, co se děje mimo ni. Kdybychom vsadili na heslo „Čechy Čechům", můžeme se dočkat ještě horších překvapení.

Lze možná rozumět strachu lidí z věřících muslimů, mezi nimiž mohou být i radikální islamisté. V Jihlavě a obci Smilovice se ovšem zvedl odpor vůči křesťanským přistěhovalcům z Iráku. Lidé se bojí jejich odlišných kulturních návyků, vztahu k ženám, nezájmu o češtinu a zaměstnání. Nejde spíš o davovou psychózu živenou politiky než o racionální vyhodnocení situace?
Dnešní imigranti jsou 
v drtivé většině lidé, kteří před politickým islamismem utíkají, kdežto radikální islamisté vznikají až v dalších generacích v Evropě, právě 
v těch „vyloučených lokalitách". Lidi s „odlišnými návyky" a s malým zájmem 
o zaměstnání přece známe 
i z domova – a musíme si 
s nimi poradit. Stát pro to musí nastavit dobrá pravidla, která pak také bude účinně vymáhat.

Vysvětluje podle vás vláda souvislosti uprchlické krize dostatečně srozumitelně? Co by se 
v tomto směru mělo dělat jinak a lépe?
Dovedu si představit, že 
v takhle emotivně nabitých otázkách je to pro politiky obtížné a možná i někteří novináři občas cítí potřebu podbízet se (domnělému) veřejnému mínění. Vysvětlovat by měli spíš odborníci, kteří se nemusejí ucházet o hlasy voličů a čtenářů, ale politici je za to nesmějí cejchovat.

Autor: Kateřina Perknerová

19.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 25
SDÍLEJ:
Zástupci Pirátů sledují výsledky sněmovních voleb, Ivan Bartoš. 21. 10. 2017
2 25

Lídr Pirátů Bartoš: S ANO žádná koalice nebude

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
14 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

V českých volbách prohrála celá země, zní ze zahraničí

České parlamentní volby zaznamenala mnohá světová média. Přinášíme vám výběr z jejich ohlasů.

ANO jasně vyhrálo volby. Babiš chce silnou a stabilní vládu

Vítěz voleb Andrej Babiš na prvním setkání s novináři uvedl, že bude jednat s všemi stranami, které se dostaly do sněmovny. "Na prvním místě je zvolení předsedy sněmovny a dalších orgánů, teprve pak budeme mluvit o vládě. Chtěl bych ale, aby byla funkční co nejdříve a byla stabilní," uvedl šéf hnutí ANO.

Prezidentské kandidáty překvapil velký pád ČSSD. Obavy mají u SPD

Některé uchazeče o Pražský hrad překvapil výrazný propad sociální demokracie, úspěch hnutí ANO očekávali. Řekli to v reakci na výsledek sněmovních voleb.

Koalici by měli utvořit ANO a ODS, říká politolog Charvát

/ROZHOVOR/ Jak výsledky ovlivní podobu dolní komory Parlamentu ČR? Deník se ptal politologa Jana Charváta z Karlovy univerzity. „Možnější variantu vidím tichou podporu menšinové vlády ANO ze strany ODS,“ řekl Charvát Deníku. Politolog rovněž zmínil úlohu Václav Klause mladšího (ODS), který získal víc preferenčních hlasů než předseda ODS Petr Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení