Které jsou ty základní sociální problémy, které zapříčiňují neúspěšnost ve vzdělávání?
Jde o nestabilní bydlení. To jsou třeba děti z ubytoven, z rodin s krátkými nájemními smlouvami ve vyloučených lokalitách nebo u obchodníků s chudobou. Žáci tu často nemají místo, kde by si udělaly věci do školy. Velký problém představují i rodiče zatížení exekucemi, jsou totiž ve stresu a řeší jiné problémy než řádné vzdělávání potomků.

V některých oblastech berete jako úspěch, když tam děti začnou pravidelně chodit do školy a dochodí ji, ačkoliv nemají moc dobré výsledky. Je i na toto hledisko důležité napřít snahu a peníze?
Ano, ti lidé by se jinak toulali na ulicích, popřípadě i způsobovali kriminalitu. Ideální je, když by pokračovali také ve středoškolském vzdělávání. Zvyšuje to šanci, že nebudou nezaměstnaní. Ve výsledku se tato snaha státu velmi vyplatí.

Našli jste města, jež dosahují lepších výsledků ve vzdělávání, než by odpovídalo jejich sociální situaci. Co obecně dělají města jako Kadaň, Litvínov, Rýmařov, Krnov či Bruntál jinak a lépe?
Daří se jim například dostávat včas děti do mateřských škol, mívají kvalitní poradenská pracoviště ve školách i v pedagogicko-psychologických poradnách, sociální odbor na radnici aktivně spolupracuje se školami.

Někdy se úspěšný postup v jedné obci nepropíše ani do té sousední. Vítkov na Opavsku dopadl ve vaší analýze velmi špatně, nedaleký Budišov nad Budišovkou uvádíte jako příklad dobré praxe. Jak je to možné?
Je to kvůli rozdrobenosti systému na tisíce malých obcí, na více než dva a půl tisíce zřizovatelů, z nichž 90 procent má na starost pouze jednu základní školu. Navíc dvě třetiny škol zřizují malé obce, které nemají školský odbor nebo nějakého specialistu na vzdělávání. Takže úspěšný přístup v jedné obci se nám nepřelije ani do té sousední, natož aby se kvalita šířila napříč republikou. Budišov má skvělou ředitelku místní základní školy paní Jaššovou, která vzdělávání táhne nahoru. Ale systém není nastavený tak, aby se její dobrá praxe přelila do dalších území. Potřebujeme zvětšit celky.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Vypichujete také obce s rozšířenou působností, které zůstávají ve vzdělávacích úspěších za očekáváním. Čím to je? Co dělají špatně v Žatci, Humpolci nebo Rokycanech?
Když bych to vzal obecně, zřejmě jsou málo aktivní v podchycování dětí ze sociálně slabých rodin. Neřeší tolik, že jim ve škole propadá hodně žáků. Nechápou, že by jim zvládnutí tohoto problému pomohlo i k řešení dalších potíží ve městě, ať už jde o nezaměstnanost, exekuce nebo kriminalitu. Pomoc slabším vrstvám obyvatel bývá vnímáno veřejností negativně a místní politici se obávají, aby je to nestálo hlasy ve volbách.

Co by pomohlo?
Pomohl by střední článek mezi státem a zřizovateli, orgán, který by hlídal nastavená pravidla. A oznámil by třeba, že příští rok se musí snížit počet propadajících o dvě procenta a jak toho dosáhnout. Radnice i vedení škol by si pak péči o znevýhodněné rodiny lépe obhájily před veřejností. Řekli by zkrátka, že nemohou jinak.