"Tomu viru se hůře daří v teple. Většinou za teplého počasí výskyt té nákazy není. Proto to také začalo na podzim," uvedl ředitel. Jarní deště by měly viry z povrchu půdy splavit do řek. Dá se podle něj krátkodobě očekávat nárůst počtu případů volně žijících ptáků, jak budou více lokálně migrovat, v celkovém měřítku by ale měla epidemie polevit.

Veterináři mají letos menší strach z nemoci než před desetiletím, kdy byla nemoc naposledy v Česku. Tehdy se více obávali přenosu choroby na člověka. Aktuální nákaza je ale podle Semeráda daleko větší z hlediska zásahu do zdraví evropských chovů drůbeže a ptáků.

Čtěte také: Ministr Jurečka: Zemědělci zažádali kvůli ptačí chřipce o 12 milionů korun

"Virus je daleko agresivnější, ale naštěstí jen k drůbeži," dodal. Index patogenity, neboli jak často drůbež po nákaze uhyne, se podle něj s postupem měsíců a rozsahem choroby zvýšil na trojnásobek původních odhadů. Veterináři tak nacházejí ptáky ještě s plnými volaty potravy, kdy úhyn nastal náhle. "Předtím v takovém rozsahu nepostihovala vodní drůbež, ta nehynula. Letos je to u kachen. Labutě byly vůči nákaze vnímavé vždy, ale nyní byla nemoc zaznamenaná i u racků, kteří se proti ní brali vždy jako odolní. Kolegyně z Finska mi říkala, že měli případ i u mořského orla," uvedl ředitel. Úhyn je pro zvířata bolestivý. Veterináři musí ohnisko podle unijní legislativy vybít, mohou však určit jeho rozsah, tedy zda půjde o jednu zasaženou halu nebo celé hospodářství nebo postiženou obec.

Největší nebezpečí mutace vidí v chovech, kde jsou zároveň ptáci, prasata a lidé. Už minulá pokolení ale podle něj na rizika nákazy a roznosu choroby myslela. "Už historicky je největší povolená vzdálenost stájí od sebe pro prasata a drůbež. Zatímco skot může mít vedlejší stáj zhruba ve vzdálenosti 20 metrů, u drůbeže jde o půl kilometru. Rizika přenosu jsou větší, nejde jenom o ptačí chřipku, ale například i o tuberkulózu," připomněl Semerád.

Přečtěte si: Kvůli ptačí chřipce musí dbát chovatelé drůbeže na prevenci víc než kdy dřív

Česko zasáhla vlna ptačí chřipky na počátku roku, podobně jako velkou část Evropy. Chřipka se prokázala u uhynulých volně žijících ptáků, pak i v malochovech a několika velkochovech. U volně žijících ptáků byla prokázána prakticky na celém území Česka.