Jaromír Drábek ovšem z úřadu neodejde hned, ale až na konci října. „Toto datum jsem zvolil proto, abych ministerstvo předal konsolidované a aby strana měla dostatečný prostor pro výběr mého nástupce," vysvětlil.

Rozvrat úřadu

Zatímco u stranických kolegů a u členů vlády si za své rozhodnutí vysloužil uznání, žádný potlesk nezazněl od opozice. Právě naopak. „Především pan ministr do funkce vůbec neměl nastoupit. Kdyby do ní nenastoupil, nedošlo by k rozvratu úřadu práce a rozvratu systému rozdělování dávek sociální pomoci," zhodnotil Drábkovu práci místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Jaromír Drábek ve funkci vydržel dva a čtvrt roku. Řekl, že za jeho působení se podařila řada věcí. Mimo jiné opozicí tolik proklínané zavedení jednotného vyplácení všech sociálních dávek úřady práce. Snížil prý také provozní náklady svého úřadu o stovky milionů korun. „Nepodařilo se dotáhnout sociálně-právní ochranu dětí. Na zákonu jsme pečlivě pracovali," posteskl si.

Do vazby ve středu soud poslal bývalého Drábkova náměstka Vladimíra Šišku. Ten měl společně s Milanem Hojerem podle mluvčího protikorupční policie Jaroslava Ibeheje nabídnout stomilionový úplatek. Milana Hojera kriminalisté vyšetřují na svobodě.

JAROMÍR DRÁBEK

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Datum a místo narození: 5. března 1965 v Jablonci nad Nisou

Vzdělání: vystudoval technickou kybernetiku na Českém vysokém učení technickém v Praze, na téže škole posléze absolvoval i doktorské studium

Současné funkce: ministr práce a sociálních věcí (od července 2010), místopředseda TOP 09 (od listopadu 2009), člen Poslanecké sněmovny (od května 2010)

Kariéra: v letech 1988 až 1993 pracoval ve Výzkumném ústavu energetickém, od roku 1993 byl místopředsedou představenstva firmy ABEGU, která poskytuje služby pro energetický průmysl; od roku 1992 se angažoval působil v Hospodářské komoře ČR, v letech 2002 až 2008 byl jejím prezidentem; v roce 2008 byl jmenován čestným prezidentem komory a stal se předsedou Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR, jímž byl až do jmenování ministrem práce a sociálních věcí

Působení v politice: od roku 2009 je členem TOP 09, předtím nebyl členem žádné politické strany; v roce 2002 byl jako nestraník na kandidátce KDU-ČSL na čtyři roky zvolen do zastupitelstva Jablonce nad Nisou, do zastupitelstva se vrátil na podzim 2010 jako člen TOP 09, po měsíci ale kvůli vytížení na ministerstvu rezignoval; v roce 2006 vedl ve volbách do jako nezávislý kandidátku KDU-ČSL v Libereckém kraji, do Sněmovny se ale nedostal

Rodina: je ženatý, má syna a dceru

Drábek bude desátým ministrem, který opustí vládu

Přehled personálních změn v koaliční vládě Petra Nečase (ODS):

15. prosince 2010 – Kvůli aféře s údajnou manipulací zakázek ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP) oznámil rezignaci ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS). Prezident Václav Klaus demisi přijal 21. prosince a 17. ledna 2011 jmenoval novým šéfem resortu starostu Prahy 6 Tomáše Chalupu (ODS).

21. dubna 2011 – Klaus jmenoval ministrem vnitra někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho a ministrem dopravy Radka Šmerdu (oba nestraníci). Vládu opustil ministr dopravy Vít Bárta (demisi podal 8. dubna), dosavadní ministr vnitra Radek John (VV) zůstal vicepremiérem s pověřením řídit boj proti korupci.

17. května 2011 – John předal Nečasovi rezignaci na funkci vicepremiéra. Ve vládě prý necítil dostatečnou podporu pro boj proti korupci a s premiérem se neshodl na personálním obsazení týmu svých spolupracovníků. Prezident demisi přijal 20. května.

července 2011 – Klaus jmenoval místopředsedkyni VV Karolínu Peake vicepremiérkou. Peake dostala na starost legislativní radu vlády a výbor pro koordinaci boje s korupcí. Prezident také jmenoval ministrem dopravy pražského manažera VV Pavla Dobeše. Ten nahradil Šmerdu, který rezignoval 30. června. Příchod dvou nových ministrů VV byl součástí dohody koaličních stran o pokračování ve vládě.

října 2011 – Premiér překvapivě navrhl odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS). Svůj krok Nečas vysvětlil dlouhodobou nespokojeností s prací svého stranického kolegy. Fuksovi vyčetl například chyby při správě lesů a vadilo mu také, že málo hájil ve vládě stanoviska ODS. Fuksu 6. října v čele ministerstva nahradil bývalý středočeský hejtman Petr Bendl (rovněž ODS).

listopadu 2011 – Premiér přijal demisi ministra průmyslu Martina Kocourka (ODS). Politik se ocitl v podezření kvůli nejasným milionovým transakcím na účtu své matky. Kocourek je vysvětlil potřebou „odklonit" majetek v době rozvodu. Novým ministrem průmyslu se 16. listopadu stal šéf jihočeské ODS Martin Kuba.

prosince 2011 – Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) podal rezignaci. Besser měl podíl ve společnosti Comoros Group, jejímž prostřednictvím koupil byt na Floridě a v majetkovém přiznání to neuvedl. Prezident jeho demisi přijal 16. prosince a 20. prosince jmenoval jeho nástupkyní Alenu Hanákovou (STAN).

března 2012 – Ministr školství Josef Dobeš (VV) se rozhodl rezignovat poté, co na vládě hlasoval proti návrhu, že musí v rozpočtu ušetřit 2,5 miliardy korun. Na jeho místo Klaus 2. května jmenoval prorektora brněnské Masarykovy univerzity Petra Fialu (nestraník).

června 2012 – Klaus na Nečasův návrh odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ten uvedl, že premiér krok odůvodnil tím, že požádal o navýšení rozpočtu pro svůj resort o několik stovek milionů korun. Pospíšilovým nástupce se 30. července stal místopředseda ODS Pavel Blažek.

října 2012 – Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) na konci října odejde z vlády. Rozhodl se tak kvůli obvinění svého prvního náměstka a blízkého spolupracovníka Vladimíra Šišky z podplácení. Drábek se cítí nevinen a věří, že se obhájí i jeho bývalý podřízený.