Na jejich konto v rozhovoru pro Deník říká: „Vyjma skvělého politika, ale tragického ekonoma Václava Havla bych jinou skutečnou osobnost nedokázal jmenovat. A víte, co vnímám jako jeden z nejhorších výsledků polistopadové historie? Nenávist k podnikatelům, na které se společnost dívá jako na zloděje, ne jako na lidi, kteří zbohatli na základě své práce, umu, úvěrů a jejich splácení, investic. Uznání podnikatelské sféry v této zemi je minimální. Platí to i o Fialově vládě. Jestliže je v Národní ekonomické radě vlády devatenáct lidí a z toho jediná podnikatelka za spotřební průmysl (Zuzana Ceralová Petrofová – pozn. red.), tak je to vypovídající. Za Topolánka, Nečase, Sobotky či Babiše tam byl vždy někdo za automobilový průmysl, energetiku, IT. Sociologové a politologové zemi dopředu neposouvají, ti jenom analyzují.“

Velké firmy na ocet

Jaroslav Hanák se zlobí, že vláda nemyslí na velké firmy, které jsou přitom pro ekonomiku země rozhodující: „Ne všichni v koalici chápou postavení velkých firem, protože si myslí, že to jsou jen cizí koncerny, které odvádějí dividendy do zahraničí. Zapomínají, že jsou zdrojem know how a hlavně plátci sociálního a zdravotního pojištění. A když padnou, řetězovitě se položí i jejich dodavatelé.“

Daniela Kovářová
Kdo nejí maso, ať ho nejí. Ale ať k tomu nenutí ostatní, říká senátorka Kovářová

Uvolněných třicet miliard pro záchranu průmyslu je podle něj směšně nízká částka. Co by bylo nutné udělat? Kromě prodloužení dočasného krizového rámce na další rok, přerušení obchodování s emisními povolenkami a narovnání trhu s plynem je to především oddělení ceny elektřiny od plynu a zastropování jeho ceny na celoevropské úrovni.

„Rus samozřejmě vyhrožuje, že by zastavil veškeré dodávky, ale to by nás už nemělo bolet, protože dnes dělá ruský plyn zhruba osm procent evropské spotřeby. Němci a Francouzi konečně pochopili, že i tak bohaté země musejí počítat a šetřit. A asi není správné, když se sem dováží plyn z USA čtyřikrát dražší, než se prodává na jejich trhu. Za solidárními důvody jsou vždycky peníze. Myslím, že EU by se měla urychleně domluvit na společných nákupech pro příští zimu,“ soudí.

Co si Jaroslav Hanák myslí o plošné pomoci státu? A proč je podle něj divné, že si premiér zřídil speciální energetickou skupinu, když by měl tyto otázky řešit ministr průmyslu a dopravy? Dozvíte se v pátečním tištěném Deníku.