Slavení Květné neděle je doloženo již od sedmého století. V tento den se před mší světí kočičky a jiné zelené větvičky. Připomíná se tím vítání Ježíše v Jeruzalémě palmovými ratolestmi, v Česku palmy nahrazují kvetoucí kočičky nebo jiné zelenající se větvičky.

Pašijový týden

Květnou nedělí začíná pašijový týden, který směřuje k hlavním svátkům církevního roku - Velikonocům. Po Květné neděli přijde Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Datum Velikonoc souvisí s jarním úplňkem

Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Vzhledem k tomu, že letos byl první jarní den 20. března a astronomický úplněk hned následující den, vycházela by Velikonoční neděle na 24. března. Výpočet se ale vztahuje k takzvanému cyklickému úplňku, který podle výpočtu letos připadá až na 18. dubna, byť ve skutečnosti bude až 19. dubna. V roce 2011 například Velikonoční neděle vyšla až na 24. dubna.

Podle loňského průzkumu společnosti Rondo.cz chodí do kostela během velikonočních svátků asi 15 procent Čechů. Sedm z deseti lidí jako velikonoční tradici dodržuje barvení vajíček a koledování s pomlázkou.