„Teď o víkendu nám vyrostla mrkev, která na jaře kvůli suchu vůbec nešla, a také rané brambory,“ řekla Deníku paní Tereza, která má zahrádku v Řepích na okraji Prahy.

Zkušenost pražské zahrádkářky potvrzují i odborníci. „Na Moravě vykvetla řada ovocných dřevin, na vinohradu jsem viděl začátek druhé násady,“ řekl Deníku Zdeněk Žalud z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity Brno. „Že to k ničemu nebude, to je nám jasné. Problém je v tom, že kdyby přišlo náhlé ochlazení, mohou být výrazně poškozeny nízkými teplotami,“ konstatoval.

Příprava na spánek

Rostliny se totiž na svůj „zimní spánek“ obvykle připravují, když v podzimních dnech klesají teploty. Letošní listopad si ovšem o nízkých teplotách a vlhkém sychravém počasí může jen nechat zdát.

Čeští odborníci vývoj klimatu monitorují již šest let prostřednictvím satelitních snímků v projektu Intersucho přístupném i veřejnosti na stejnojmenné webové stránce. „Aby se kondice vegetace takhle pozdě na podzim zvedla, to jsme za tu dobu skutečně zatím neviděli,“ konstatoval Žalud.

Podzim, či jaro? Rostliny nemají jasno

Nynější „druhé jaro“ je tak jedním z celé řady extrémů, které příroda a počasí v současné době přináší. „Bereme to jako určitou anomálii, ale bohužel máme obavu, že se tyto jevy mohou projevovat stále častěji,“ řekl Deníku klimatolog Jaroslav Rožnovský. Potvrzují to podle něj rovněž další podklady včetně klimatologických modelů.

Předčasné nářky

Zemědělci na dění v přírodě hledí s obavami, nářky by však podle nich byly ještě předčasné. „Pokud přijde nepříznivé počasí, třeba i teď na podzim, tak se to projeví až ve sklizni v příštím roce. Nedělal bych žádné katastrofické předpovědi,“ řekl Deníku předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

I kdyby totiž třeba zaseté obilí kvůli nízkým teplotám pomrzlo, nemusí být prý vše ztraceno. „Některé porosty je možné i zaorat a osít jařinami,“ vysvětlil Pýcha. Vážnější problém by ale znamenalo pokračování sucha i v další sezoně. „Potřebovali bychom, aby pořádně pršelo, protože rostliny potřebují vodu. Riziko, že když bude velký extrém, tak přijdou holomrazy, to je vždycky,“ podotkl.

Ohledně sucha však klimatologové zatím nemají příliš dobré zprávy. „Není dáno jen tím, že jsme měli nižší úhrny srážek, ale je i prokazatelně statisticky doloženo, že nám rostou teploty vzduchu a tím se zvyšuje výpar,“ uvedl Rožnovský.

I když jsou tedy srážky jen slabě pod normálem, tak se vody, která je k dispozici, vypaří daleko více a projevy sucha jsou větší. „Z toho důvodu se obáváme, že tento stav by mohl pokračovat,“ dodal.