Má to být velkolepý projekt, který ulehčí situaci zaměstnancům i firmám, jež jim dávají práci. Ti první se nebudou muset s teplotou a bolestmi hlavy, nebo zlomenou nohou potácet na pracoviště, aby tam předali potvrzení o své chorobě.

Zaměstnavatelé pak budou mít přehled o svých pracovnících a o tom, kdy začali marodit a kdy by měli zase nastoupit do práce.

Osmý den

Tak se ve stručnosti dá shrnout takzvaný projekt e-neschopenek, který začne povinně fungovat od července. Podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí mají lékaři neschopenky odesílat on-line, lidé je nebudou muset nosit do práce. Firmy je tak prý uvidí přes speciální portál druhý den po návštěvě lékaře, tvrdilo ministerstvo.

Ilustrační foto.
České lékaře neláká práce posudkářů. Odvolání proto váznou

Jenže podle praktických lékařů to tak fungovat nebude. „Zaměstnavatel se o nemoci zaměstnance nedozví online nic. Do databáze e-neschopenek bude mít totiž přístup pouze Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ),“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Zaměstnavatel se tedy musí dotázat na ,sociálce', jestli má jeho zaměstnanec neschopenku, a ta má na odpověď osm dnů. Zrychlení informačního procesu nebude fungovat,“ říká. Proti tomuto postupu protestují i zaměstnavatelé. „Za osm dní, které si ČSSZ nechává na odpověď, může být zaměstnanec zdravý zpět v práci,“ uvedla Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Datové schránky

Ministerstvo práce se k tvrzení lékařů a zaměstnavatelů nevyjádřilo. „Do zavedení plné elektronizace v roce 2020 bude muset ČSSZ stejně jako dosud došetřovat nepřesné či nedostatečně vyplněné údaje. Až poté bude možné prostřednictvím ePortálu údaje o neschopence zobrazit,“ konstatovala Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového odboru úřadu. Jinými slovy se tak firmy v řadě případů o nemoci zaměstnance včas nedozvědí.

Ilustrační fotografie.
Fingovaným nemocem mají zabránit e-neschopenky, návrh schválila vláda

Podle odborníků by přitom šlo zasílání neschopenek vyřešit jednodušeji než prostřednictvím portálu. „Několik let běží projekt datových schránek, které musí státní správa i právnické osoby používat. Proč datové nejsou v tomto případě první volbou?“ ptá se Jan Mrvík ze společnosti Editel.

Podle Šonky byla původně dojednána varianta, že by každá neschopenka dostala od ČSSZ kód, který by pacient sdělil zaměstnavateli. „Ale také by ho mohla aplikace informovat automaticky,“ zakončil Šonka.