Podle Mazancové mají negativní dopady na kvalitu vzdělávání i samotné jednotné přijímací zkoušky. Pokud chtějí kraje dostat více dětí na učiliště, měly by odborné školy a učební obory více podporovat, uvedlo sdružení v tiskové zprávě.

Mazancová upozornila, že střední školy nyní nabízejí přípravné kurzy na jednotné přijímací zkoušky, jejichž ceny se pohybují zhruba kolem 5000 až 6000 korun. Některé rodiny si ale podle ní nemohou dovolit tuto cenu zaplatit.

"Děti (z rodin, které to zaplatí) jsou tím velmi zvýhodněny proti dětem, jejichž rodiče si to nemůžou dovolit, protože příprava je zaměřená přímo na přijímací zkoušky. Bere se tam formát testu, jak mají postupovat, jak ho mají vyplňovat. Jsou to nefér podmínky, které neumožňují rovný přístup ke vzdělávání všem," řekla Mazancová.

Podle Učitelské platformy není možné podle přijímacích zkoušek poznat, zda má student potenciál maturitní obor dokončit. Například ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Numburce Jiří Kuhn uvedl, že zavádění jakýchkoli limitů a omezení na vstupu jde proti deklarovanému cíli vzdělávání, kterým má být vytvoření podmínek pro maximálně možný rozvoj všech žáků.

"Cut off score (tedy jednotná hranice bodů u zkoušek) navíc dopadne nejvíce na ty, kteří nemají pro potřebný rozvoj odpovídající podmínky v rodině. Tím, že jim zavřeme dveře ke vzdělávání, zakonzervujeme nevyhovující stav, kdy v Česku jen část dětí dosáhne vyššího vzdělávání, než měli jejich rodiče," řekl.

Z nedávné zprávy OECD vyplývá, že zatímco v ČR na vysokoškolský titul dosáhne zhruba 3,6 procenta dětí rodičů bez středoškolského vzdělání, v průměru zemí OECD je to 21,2 procenta.

Na to, že jsou přijímací zkoušky problematické, poukazují i ředitelé základních škol. "Neměli bychom chtít, aby o životních možnostech dítěte rozhodoval úspěch či neúspěch v jediném testu. Navíc tím riskujeme, že se školy zaměří pouze na úspěch v testu a zcela rezignují na všestranný rozvoj dítěte," uvedl člen rady Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko.

Hejtmani argumentují zlepšením úrovně vzdělání


Podle hejtmanů je zavedení centrální hranice bodů pro přijetí na maturitní obory nutné pro zlepšení úrovně vzdělávání. Poukazují na velké množství neúspěšných maturantů. Podle údajů Cermatu z loňského jara nezvládlo státní maturitu 28,6 procenta těch, kteří ji dělali. Dalších 8,6 procenta přihlášených k ní nepřišlo.

Celkovou neúspěšnost z letošního jara zatím Cermat nezveřejnil. Většina z neúspěšných zvládne maturitu na druhý či třetí pokus. Ani napotřetí u maturity od roku 2011 neuspěla zhruba čtyři procenta žáků.

Počet dětí v oborech by se také podle hejtmanů měl přizpůsobit požadavkům trhu práce. Podle Učitelské platformy by se ale měly kraje zaměřit spíš na zájmy dětí a větší podporu učitelů tak, aby vydrželi učit i v nejproblematičtějších školách.

Nedávná zpráva České školní inspekce ukázala, že na školách s vysokým podílem neúspěšných maturantů například často učí neaprobovaní učitelé, většina z nich tam dlouho nevydrží a nabízené obory někdy ani nejsou v souladu se vzdělávacími strategiemi kraje.

Proti snaze o zavedení jednotných podmínek přijímání na střední školy se již dříve postavily Asociace ředitelů gymnázií a Unie školských asociací CZESHA. Nesouhlasí s ní ani ministr školství Robert Plaga (ANO), s hejtmany o tom ale chce jednat.